Nechci si zoufat.
Nechci už doufat.Nechci dál zmírat
a slzy utírat.Nechci pryč utíkat,
s tímhle se potýkat.Chci jenom poklidně
sledovat bedlivě,
popel a prach,
ze ztráty strach
ze svého srdce
utíkat k řece.Prosím tě, dost!
Nedus tu zlost.Šeptej dál s citem,
všechny ty lži.
Co zní jak pravda,
v okovech z rzi.Sladkými slůvky nešetři,
citů mě však ušetři.
Bradu svou si podepři
a dívej se.Slzám se nebráním...
Pochmurnost zaháním.
Nač šetřit poznáním?
Stále tě odháním...Vím, že mluvíš pravdu.
Odpusť mi brblání.
Postav si hradbu,
ona tě ochrání.Snad jsi teď šťastná,
když jsi s ním.
Noc bývá strašná,
o tobě sním.S otevřenýma očima.
Bdím.
S nastraženýma ušima.
Vím.Věřím.
Doufám.
Měřím.
Zoufám.Dýchám.
Prozatím...

ČTEŠ
Kapky ztraceného času
Poetry,,V místnosti panovalo ohlušující ticho, které její dech trhal na kousíčky jako nadýchanou cukrovou vatu. Prostoru pokoje vládla tma a ona díky absenci oken nemohla odhadnout, kolik je hodin. Nevěděla ani kde je, kdy, proč a kam zmizel muž, jež ji s...