Nechci si zoufat.
Nechci už doufat.
Nechci dál zmírat
a slzy utírat.
Nechci pryč utíkat,
s tímhle se potýkat.
Chci jenom poklidně
sledovat bedlivě,
popel a prach,
ze ztráty strach
ze svého srdce
utíkat k řece.
Prosím tě, dost!
Nedus tu zlost.
Šeptej dál s citem,
všechny ty lži.
Co zní jak pravda,
v okovech z rzi.
Sladkými slůvky nešetři,
citů mě však ušetři.
Bradu svou si podepři
a dívej se.
Slzám se nebráním...
Pochmurnost zaháním.
Nač šetřit poznáním?
Stále tě odháním...
Vím, že mluvíš pravdu.
Odpusť mi brblání.
Postav si hradbu,
ona tě ochrání.
Snad jsi teď šťastná,
když jsi s ním.
Noc bývá strašná,
o tobě sním.
S otevřenýma očima.
Bdím.
S nastraženýma ušima.
Vím.
Věřím.
Doufám.
Měřím.
Zoufám.
Dýchám.
Prozatím...
ČTEŠ
Kapky ztraceného času
Poezie,,V místnosti panovalo ohlušující ticho, které její dech trhal na kousíčky jako nadýchanou cukrovou vatu. Prostoru pokoje vládla tma a ona díky absenci oken nemohla odhadnout, kolik je hodin. Nevěděla ani kde je, kdy, proč a kam zmizel muž, jež ji s...
