Zlá Krev

Prolog

6. července 1969

Devítiletá Isabella si zacpala uši a potlačila vzlyk. Nenáviděla, když se její rodiče hádali. Její straší sestra Amelia však stála vzdorovitě vedle svojí maminky a vytrvale hleděla otci do očí.

,,Už mám toho tak akorát dost, Tome! Jak jsem mohla být před čtrnácti lety tak hloupá a naivní a věřit, že se zlepšíš a že spolu všechno překonáme!“ křičela Lara, manželka nejobávanějšího černokněžníka všech dob. ,,Nechal jsi ji umučit! Vždyť to byla moje spolužačka!“ Vyprskla na Lorda Voldemorta.

,,Ty víš moc dobře proč, byla to mudlovská šmejdka.“ Odpověděl jí s klidem, který mu už ovšem docházel.

,,Nevykládej mi tady ty voje kecy o čisté krvi!“zařvala Lara. Sama nevěděla, kde se v ní ta vlna vzdoru vzala. Doposud přihlížela manželovu počínání beze slova.

To už Lordu Voldemortovi přetekl pohár trpělivosti a silně uhodil svoji ženu do tváře tak, až málem spadla. V tom do potyčky vstoupila Amelia, jindy poslušná dcera. ,,Na mámu hrabat nebudeš, ty zrůdo!“ Vyštěkla a na poslední slovo kladla největší důraz. Voldemortovi se zlostně blýsklo v očích.

,,Ty spratku! Jak se to opovažuješ mluvit se svým otcem, svým pánem!“ chytil za vlasy z nosu krvácející manželku a vpil své rudé žhnoucí oči do jejích. ,,Tak takhle jsi ji vychovala? Jsi jen obyčejná špína, která nedokáže porodit ani syna!“

Laře se v tu chvíli nahnaly slzy do očí. Už neměla sílu se vzpouzet. Poznámka o synovi jí připomněla několik nevydařených početí. Když se jim narodila Isabella, šílenství na chvíli ustoupilo a ona zase poznávala muže, kterého milovala. Všechno to ale byla jen přetvářka. Jen dobře zahraná role. Pán Zla byl vynikajícím manipulátorem. Ovládal všechny a všechno a jeho žena nebyla výjimkou.

Lara byla silná mladá žena. Dětí mohla mít, kolik chtěla. To Vodemortovo sémě bylo slabé, ale on si to nechtěl připustit, a tak padla všechna vina na jeho ženu.

Ta si mimoděk sáhla na břicho, kde možná rostlo dítě, o kterém neměl nikdo ponětí.

,,Zasloužíš si akorát trest!“ Zasyčel Lord Voldemort a vytáhl ji zpátky na nohy.

,,Prosím, Tome, ne před holkama..“ zaúpěla jeho žena a z očí se jí valily vodopády slz.

,,Buď zticha.“ odsekl jí.

,,Pane, kdybych se do toho mohl-“ vložil se do konverzace Brian Star, Voldemortův dlouholetý společník, který až do teď sledoval celý výjev ode dveří.

,,NE!“ zahřměl a přesunul pozornost zpátky ke své ženě. Ta jen zatnula zuby a proklínala se, že neposlala holky dřív pryč.

To už ale nevydržela Amelia a vrhla se na otce. Ten ji bez větších problémů odhodil. Dívka se praštila o krbovou římsu a svalila se na zem vedle své mladší sestry. Isabella k ní rychle přilezla a zatřásla s ní, ale Amelia se ani nehla. ,,Am! AMELIE!" křičela a z očí jí tekly slzy. Ve chvíli k ní přiskočil Brian a sáhl Mie na krk. Snažil se nahmatat puls, ale marně.

,,Je mrtvá."vydechl sotva slyšitelně, ale všechny v místnosti ta slova zasáhla, jako rána bičem.

Lord Voldemort ztratil nadějnou dědičku.