Zlá Krev

Kapitola dvacátá - Starý známý

,,Hohouu!" Zařval James a přidal plyn na své motorce. Sirius mu byl v patách. Proháněly se nočním městem a bylo jasné, že jsou daleko za povolenou rychlostí. Bylo jim to ale jedno. Cítili vítr ve vlasech a sněhové vločky se jim roztékaly po tvářích. Radovali se ze života. Alespoň na chvíli se zase stali těmi bláznivými kluky z Bradavic.

Najednou se ozvaly policejní sirény. Každý by zastavil a snažil by se se strážníky nějak domluvit. Ne však tihle dva. Vyměnili si pohled a jiskřičky z očí jim jen sršely. Oba dva ještě přidali a zmizeli policejnímu autu v zatáčce.

,,Chachá!" Zvolal vítězoslavně Sirius a oba uháněli ulicí dál. Sirény se ale za nimi zase objevily. A nejen ty. Na první pohled se zdálo, jako by se zvedl vítr, ale James se svým zkušeným okem famfrpálového hráče poznal, že tady něco nesedí. Vycítil to i Sirius. Vzápětí vzduchem kolen nich proletěl paprsek červeného světla.

..A do prkýnka dubovýho."

Paprsků začalo létat čím dál víc. Kletby se na ně snášely ze všech stran.

To znamenalo jediné. Smrtijedi.

,,Zakuklený idioti!" Zařval na ně Sirius a vytáhl svou hůlku na obranu. James udělal to samé. Oba zastavili a slezli ze svých dopravních prostředků. Postavili se zády k sobě, aby pokryli co největší plochu.

V tu chvíli je dohonil policejní vůz a z něj vystoupili dva mladí muži.

,,Ty nám tu teď ještě scházeli." Polkl nasucho James. Policisté se k nim začali přibližovat, ale z druhé strany ulice vylétly tři Smrtijedi na košťatech. Další kletba se rozbila o zeď kousek od Siriovy hlavy.

,,Co se to tady doprdele děje?" Řekl jeden ze strážníků a oba vytáhli z opasku pistoli.

,,Jménem zákona, stůjte!" Zařval ten druhý na Smrtijedy. Posluhovači Pána zla se ale jen hýkavě zasmáli a namířily své hůlky na zmatené policisty.

,,Tichošlápku, auto, hned!" Zašeptal James. Oba okamžitě zvedli policejní vůz a poslali ho proti Smrtijedům.

,,Co to sakra..." Zděsil se jeden strážný. ,,Jak jste to udělali!" Rozkřičel se na ně a přeskočil mu u toho hlas. Pistole automaticky namířili na dva mladé čaroděje.

Oba kouzelníci si vyměnily pohledy. Oba svorně zvedli své hůlky a se slovem Zapomeňte oběma vymazali paměť.

~•~

Kris seděla na pohovce s hlavou ve dlaních. Lily před ní postavila čaj. Měli za sebou dlouhý rozhovor o Siriusovi. Rusovláska svou kamarádku objala.

,,Jen se prosimtě kvůli němu už tolik netrap, nestojí ti to za to, to víš určitě moc dobře sama..." Snažila se jí nějak uklidnit.

,,U Merlina, vždyť já tohle všechno vím." Rozhodila bezmocně rukama a slzy si začaly pomalu hledat cestu na povrch.

,,Ne,ne, ne. Tohle zašlo moc daleko. Prostě Sirius by si tě ani nezasloužil, i kdyby jsi se mu líbila. Takže se kvůli němu netrap...a už vůbec neobviňuj sama sebe! On sám si musí dát do pořádku svou mysl. Nezaslouží si tvé myšlenky a slzy, jasné?" Lily působila rozhodně, ale uvnitř byla bezradná. Její nejlepší kamarádka milovala člověka, který čekal dítě z jinou. Z toho nebylo žádné správné cesty ven.

Kris přikývla. Všeho už na ní bylo moc.

,,Lily!" James vběhl jako tajfun do obýváku a okamžitě svou ženu objal. Ta se na něj jen nechápavě podívala.

,,Byla to sranda, přísahám, čestný Pobertovský, pronásledovali nás dva policajti. My jim ujížděli na motorkách. Pak se tam ale objevili tři Smrtijedi na košťatech a zaútočili na nás. Sirius a já jsme použili hůlky ke zvednutí policejního auta, který nás pronásledovalo, a oni do něj narazili." Vychrlil ze sebe James a rukou si zajel do svého nepodajného hnízda na hlavě.