Kapitola desátá - Šťastné a veselé...

2 0 0
                                    

Portree, Skotsko

,,Mami?" Zavolala ode dveří Kris na svoji matku. Spencer Priorová zvedla hlavu od rozděleného cukroví.

,,Kris?" Zeptala se překvapeně, když spatřila svoji mladší dceru stát na chodbě. ,,Říkala jsi, že zůstaneš v Bradavicích." Vyhrkla a pevně ji sevřela v objetí. Z očí se jí začaly drát slzy.

,,To jsem původně měla, ale někdo mě přesvědčil o tom, abych přijela..." Dodala a poodstoupila stranou. Ve dveřích se najednou objevila další osoba.

,,Melliso..." Vydechla překvapeně.

,,Ahoj, mami." Pozdravila Mellisa svoji matku, kterou skoro dva roky neviděla.

~•~

Cokeworth, Anglie

Ozvalo se prásknutí. Leckdo by si ho mohl splést s klasických bouchnutím motoru u auta. Tohle prasknutí bylo ale magické, po tom co odeznělo, se v postranní uličce objevil mladý pár.

,,Lily, já mám strach."

,,Ty? Ty, který jsi schopný se pustit na koštěti střemhlav dolů a zabrzdit těsně nad zemí, ty že máš strach potkat se s mým taťkou?" Podívala se na něj kriticky.

,,Jo!?" Potvrdil jí.

,,Prosimtě, taťky se bát vůbec nemusíš. Horší to bude zítra, až přijede Petunie s Vernonem." Řekla Lily a v očích se ji zrcadlila kapka strachu.

~•~

Londýn, Anglie

Sofie kráčela vesele ulici. Pobrukovala si nějakou vánoční koledu, kterou nedávno zaslechla v rádiu. Už byla skoro doma. Nemohla se dočkat, až obejme svoji nevlastní sestru Edith, dá si závod na koštěti se svým švagrem a nejlepším přítelem Amosem, konečně pochová jejich syna, svého malého synovce, Cedric a s nevlastním bráchou Johnem si zahraje partičku Řachavého Petra.

,,Rodinooo?! Jsem doma!" Zavolala, když překročila rodinný práh.

,,Sofinko!" Zavolal její otec a vyběhl z obýváku následován svou ženou. Oba nadšeně svou dceru objali. V tu chvíli se domem roznesl dětský křik.

,,Amosi! Dojdi k malýmu, prosím, já teď nemůžu!" Ozval se z prvního patra Edithin hlas.

,,Já u něj byl včera!" Zařval zpruzeně Amos.

,,Takhle je to tady pořád." Povzdechla si Sofiina matka.

,,Je super být doma." Řekla si Sofie spíš pro sebe a podívala se skepticky nahoru.

~•~

Okraj Londýna

Slunce už pomalu zapadalo a Anglie se předvedla svým typickým počasím a z nebe padaly kapky deště.

Sirius si přitáhl kabát blíž ke krku a zavrtal se víc do své nebelvírské šály. Vyklepal si kapky z vlasů a odemkl si dveře do svého skromného bytečku.

Po tom, co v 16 letech utekl od své rodiny, šel bydlet k Potterovým. Nechtěl jim ale působit problémy a tak si za rok našel vlastní byt. Jeho strýc, Alphard Black, mu odkázal nějakej peníze, takže na zaplacení renty stále měl. Předpokládal, že to strýček udělal, jen aby naštval Siriovu matka, svou sestru, Walburgu.

Vstoupil do temné chodby a mávnutím hůlky rozsvítil světla v garsonce.

,,Šťastné a veselé..." Zašeptal do ticha a pověsil si kabát na věšák.

~•~

Ťuk ťuk

Zaklepala Sofie lehce na dveře do Edithina pokoje. ,,Dále." Ozvalo se zevnitř šeptem. Vešla dovnitř a tam viděla svou sestru, jak sedí na posteli a houpe v kolébce svého malého synka.

Zlá Krev Kde žijí příběhy. Začni objevovat