Zlá Krev

Kapitola třetí - Začátek

,,Prváci, sem ke mně! Prváci, sem!"

To už vystoupili všichni žáci. Po nebelvírské osmici však už nebylo ani památky. Neal Cassidy vyskočil na nástupiště a pomohl ze schodů svojí mladší sestřičce Allison. Ta zůstala stát s otevřenou pusou, když spatřila obra Hagrida.

,,Běž za ním. Neboj, on tě nekousne." poškádlil jí Neal. Jeho sestra se na něj nevěřícně podívala, ale bez řečí se hned rozběhla k obrovi.

~•~

Všichni studenti už seděli na svých místech a pokračovali v rozhovorech, které nestihli dokončit ve vlaku nebo v kočáře při cestě na hrad.

Otevřely se mohutné dveře a do Velké síně se nahrnul průvod jedenáctiletých. Všichni s neskývaným nadšením zvedli hlavu k očarovanému stropu.

Lily se usmála, protože si vzpomněla na to, jak nebyla schopna slov, když poprvé spatřila očarovaný strop.

,,Můžeme přejít k zařazování." zvolala profesorka Mcgonagallová.

,,Až vyslovím vaše jméno, přijdete ke mně a já vám na hlavu položím Moudrý klobouk. Ten pak rozhodne, jakou kolej budete po zbytek studia navštěvovat." vysvětlila.

,,Vyvolávat vás budu podle abecedy." na chvíli se odmlčela.

,,Allison Cassidy."

Děvčátko s dvěma hnědými copy se váhavým krokem rozešlo ke stoličce. Alisson se posadila a klobouk jí zakryl výhled na Velkou síň. Chvíli bylo hrobové ticho. Pak ale klobouk zakřičel.

,,HAVRASPÁR"

Teresa zdvořilostně zatleskala a neubránila se nostalgii. Jako by to bylo včera, co i ona stála, spíš seděla na Allisonině místě.

Mám strach, obrovský strach. Co, když mě zařadí do Zmijozelu? Ohlédnu se směrem ke stolu, kde zahlédnu Luciuse Malfoye. Jeho tvář se za ty tři roky co jsem ho neviděla, moc nezměnila. Já jsem ho poznala, on by mě nepoznal nikdy.

Nervozitou se mi svírají útroby. Naštěstí trochu opadne, když u nebelvírského stolu spatřím svého brášku Dylana. Povzbudivě se na mě usmívá. Vedle něj sedí stejně stará dívka, která si ho trošku nevrle prohlíží. ,,To je moje sestra Mellisa." ozve se mi u ucha. Překvapeně se podívám na holku vedle mě. Má krásné dlouhé špinavě blonďaté vlasy.

,,Já jsem Kris." napřáhne k ní ruku.

,,Teresa." odpovím nejistě s náznakem úsměvu.

To už profesorka volá prvního člověka. Jméno přeslechnu. Na stoličku se posadí černovlasý kluk a samolibě se rozhlédne po ostatních.

Floutek. Pomyslím si.

To už se ale na řadu dostávám já. Posadím se a na chvíli mám Velkou síň jako na dlani, pak mi klobouk spadne přes oči a nevidím nic.

,,Mladší dcera Voldemortová." rozezní se mi v hlavě a já sebou poplašeně trhnu.