Zlá Krev

Epilog - první část

O rok později

Jamesovi spadla hlava na ramena. S trhnutím se probudil a vyletěl jako čertík z krabičky. Promnul si oči a při pohledu do dětské postýlky se zděsil. Byla to jen vteřina co klimbnul a Harry už tam nebyl. A co bylo horší, chyběl i jeho neviditelný plášť.

,,Harry?" Zavolal potichu, aby to neslyšela Lily.

Z druhé strany místnosti se ozval dětský smích a cupitání. James naslepo hmatal do vzduchu, ale svého syna nezachytil. ,,Harry, tohleto mi nedělej." Řekl zoufale a pořád poslepu máchal do větru.

,,Jamesi, je všechno v pořádku?" Ozval se Lilyin hlas z přízemí.

,,Samozřejmě, v nejlepším." Zavolal na ní. Chvíli bylo ticho.

,,Jamesi? Že ty jsi zase Harryho ztratil pod neviditelným pláštěm?"

,,No dovol, Lily. Snad dokážu ohlídat svého syna." Ohradil se.

,,Dobře, promiň." Zavolala nakonec Lily.

,,No tak, Harry. Nechceš přece aby se na mě maminka zlobila!" Zakřičel. Ne tak hlasitě, aby ho manželka slyšela, ale dost nahlas, aby se Harry zase rozesmál. James se prudce otočil a podíval se na syna, který zrovna vylezl zpoza pláště. Než ale stačil jakkoliv zareagovat, chytl Harry koště, které dostal od Siriuse k prvním narozeninám, a jako střela vyletěl z místnosti.

,,Harry!" Zakřičel teď už na hlas a vyběhl za ním na chodbu. Jeho syn zrovna slétl ze schodů. Ozvala se rána. James se vyděsil a rychle seběhl dolů.

Pod chody stála Lily a a držela syna v náručí. Koště bylo zabodlé v díře v okně, která tam doteď nebyla.

Potter se na svou ženu nervózně usmál. ,,Ehm, hihi, s Harrym jsme si hráli..?" Pronesl nejistě, ale kamenný pohled, který na něj Lily vrhla ho umlčel. ,,Je to vidět, evidentně se skvěle bavíte." Zvedla na něj obočí.

,,No, alespoň že se ti zas neztratil pod tím pláštěm." Povzdychla si nakonec a i se synem v náručí se vrátila do obýváku.

,,Jasná věc." Usmál se a podíval se nahoru, směrem k dětskému pokoji. ,,Když mě na chvíli omluvíš, musím ještě něco zařídit." Vyhrkl rychle a odběhl plášť okamžitě bezpečně schovat a zamknout do šuplíku.

Lily jen zakroutila hlavou a pohladila svého synka po tváři. Občas si připadala, že není matkou jen Harryho, ale že má děti dvě.

~•~

,,Ach Lily, je mi to tak líto." Posmutněla Teresa.

,,Není to tvoje chyba, rodinu si člověk nevybírá. Nemůžeš za to, že je to tvůj otec." Odpověděla jí.

Ani jedna nevěděla co dál říct. Ticho narušovalo jen tiché žvatlání jejich děti. Harry lezl po čtyřech dokola a Amelia seděla kousek od něj a cucala ucho plyšového medvěda, kterého dostala k prvním narozeninám.

V tu chvíli práskly domovní dveře.
,,MICHAELI!" Ozval se rozzlobený Emilyn hlas z předsíně. O moment později odtud přiběhl malý, rok a půl starý, klučina s tmavými vlasy, následován svou matkou.

Emily s naštvaný výrazem dala dceru, kterou doteď držela, do Lilyiny náruče a čapla syna za ruku. ,,Teď mi okamžitě vrátíš tatínkovu hůlku!" Spustila na něj. Když vzdorovitě zakroutil hlavou, vypáčila mu klacík z jeho malinkých prstů.

,,Omlouvám se za něj." Otočila se na Lily a Teresu omluvně.

,,Nic se neděje." Ujistila jí rusovláska a pohladila Julianne po vlasech.