Zlá Krev

Kapitola dvanáctá - Odhalení

Od napadení vlaku uplynuly skoro dva týdny. Život v Bradavicích plynul svým životem. Takhle hořký konec vánočních prázdnin nikoho nepotěšil. Všichni se na to pomalu snažili zapomenout.

Do velké síně vletěly desítky sov.

,,Pošta." Konstatovala Lily ve chvíli, kdy vedle ní dopadl balíček. Před Teresu spadl Denní věštec. Zkoumavě si prohlédla titulní stranu, která hlásala Napadení bradavického expresu. Zběžně prolistovala noviny, až narazila na dvoustránku o nevysvětlitelných zmizeních a záhadných úmrtí. Nebyla hloupá a uměla číst mezi řádky. Tak poznala snad ve všech práci Smrtijedů.

,,Běžte napřed. Já, hlava děravá, jsem zapomněla tu esej na koleji." Přišla rychle s nějakou výmluvou a sbalila si věci. Všechny souhlasně přikývli a vydali se směr sklepení. Teresa rychle doběhla do ložnice. Musela využít toho, že byla sama. Vytáhla ze dna kufru objemný sešit plná výstřižků z Věštce, který obsahoval záznamy o všech napadení Smrtijedy, které měla. Dnes k nim přibyly další. Teresa si naštvaně odfrkla a přilepila dam dnešní články. Už to dávno přestala počítat. Kolik životů budou muset Voledmortovi kumpáni ještě vzít, aby byl její otec konečně spokojený?

~•~

,,Marku, musím jim to říct." Řekla přesvědčeně Teresa, ale hlas je jí třásl strachem.

,,Vím, že nemá smysl, abych ti to vymlouval." Povzdychl si on. ,,Ale máš pravdu, bude to tak lepší."

,, Přesně tak, už v tom vlaku jsem měla na mále. Málem se všechno odhalilo....ale mám strach, co když mě pak nepřijmou, co když mě odsoudí...." Zajíkala se.

,,Ššš, pokud by se něco z toho stalo, tak to nejsou pravý přátelé." Uklidnil ji a Teresa ho objala.

,,A nebyla jsi to náhodu ty, kdo ještě nedávno kázal Remusovi o tom, že to má udělat, jinak by si celý život vyčítal, že to nezkusil." Zašeptal ji ještě do vlasů.

,,Nesnáším, když máš pravdu. A ještě k tomu použiješ moje vlastní slova proti mně." Řekla mu zavrtaná do jeho hrudi.

Augustus Rookwod se opatrně otočil a odešel. Vyslechl rozhovor, který neměl a rázem i jemu začalo všechno dávat smysl.

~•~

Sirius ležel na posteli a přemýšlel. Všechno to do sebe zapadalo. To, jak byla Teresa nadaná na černou magii, jak už v mladém věku ovládala nitrozpyt, jak dokázala být občas chladná. Měla na to ty nejlepší geny.

Chtěl si s ní o svém podezření nejprve promluvit, předtím, než jí nějak odsoudí.

Náladu mu zvedlo až, když slyšel jak si kluci utahují ze Severuse Snapea.

,,Jojó, Srabus. Na jeho vlasech by se daly smažit řízky." Přidal se k nim a všichni se tomu zasmáli.

Až na Jamese, který dal Lily slib. Slíbil ji, že si jejího přítele z dětství nebude alespoň všímat a přestane ho urážet. Snažil se to dodržet, za každou cenu.

~•~

Amanda si umyla ruce a podívala se na svůj odraz do zrcadla.

Přes Vánoce si dokázala konečně pořádně odpočinout. Vypustit z hlavy všechny starosti a problémy. Dokázala na chvíli zapomenout na to, co se stalo s Regulusem na Křiklanově večírku. V Bradavicích už to bylo horší, musela ho potkávat na hodinách a na chodbách. Aby to nebylo málo, byl i on prefekt, takže ho musela potkat i na všechny prefektských schůzkách.

Naposledy se na sebe podívala a vydala se na hodinu dějin čar a kouzel. Přede dveřmi na ní čekala Laura a společně vyrazily plnou chodbou.

Její kamarádka začala vyprávět o svých nudných vánocích s rodinou a nějakou vzdálenou pološílenou tetičkou. V tu chvíli Amandu někdo chytil za ruku a otočil ji k sobě. Byl to Regulus, což poznala už z vůně, která z něj vždycky byla cítit.