''only roommate'' [yoonseok]

Kapitola 32. FINAL

Už je to tak týden, co mívám jen snídani a občas oběd. Hoseok mi chybí víc a víc. Řekl jsme si, že půjdu dřív do studia a budu cvičit sám. Jen jsem se šel upravit a dát si prášky. Sice se má brát jen jeden, ale 3 nikomu neuškodí.

Přišel jsem do studia a nikde nikdo. Konečně chvilka pro sebe. Šel jsem ke stolu, vzal papír a tužku a začal psát.
Snad každý papír leťel do koše, koš se pomalu plnil a já byl pořád bez inspirace. Najednou se mi do hlavy dostal Hoseok a já napsal něco úžasného. Jako by to bylo o něm, rozplakal jsem se. Šel jsem zkusit tu novou choreografii, ale nebyl tu Hoseok aby mě to doučil. Zkoušel jsem to tak hodinu, ale kvůli nedostatku jídla a tekutin jsem zkolaboval. Ležel jsem tam úplně bez duše, čekal jsem než někdo příjde, ale nic se nedělo.
      Najednou když jsem otevíral oči, vletěl do místnosti Namjoon. ,,YOONGI! JSI V POŘÁDKU?! YOONGI!" Zakřičel na mě.
,,A-ano jsem, jen jsem nespal." Zalhal jsem.
,,Vstávej, udělám ti kafe." Pomohl mi vstát.
,,Prosím, nech mě být, prosím."
Nevěděl jsem co do mě vjelo, utekl jsem do vedlejší místnosti, vzal si prášky a rozbrečel jsem se. Nemohl jsem přestat, bylo to strašné. Najednou jsem slyšel Namjoona jak někomu volá, ale usnul jsem.

Probudilo mě zvuk, zvuk při kterém se rozletěly dveře, viděl jsem člověka, člověka který měl oči plné slz a díval se na mě, na ubrečenou trosku jménem Min Yoongi. A po té jsem si všiml, že to byl Hoseok, a ostatní stáli za ním.

Hoseok pov.:
Snažil jsem se mluvit tak abych nekoktal, zvládl jsem to. ,,Yoongi, prosím. I přes to co se stalo, pořád tě miluju, celé noci skoro nespím a myslím jen na tebe a na moji blbost. Za vše můžu já, to je pravda, ale to neznamená, že tu nebudu pro tebe. Vždy budeš můj malý, veselý, krásny a milý Yoongi. Vždy tě budu milovat i když mě to dotáhne kamkoliv, vždy budu na tvé straně. Tak už se prosím netrap, miluji tě nadevše a ty to víš. Nikdy bych tě neopustil, nikdy. Prosím, příjmi moji omluvi. Chápu tě, jestli to nepříjmeš, udělal jsem kravinu, a to velkou. Yoongi, prosím"
    

Yoongi pov.:
Tohle mě dostalo. Byl jsem unešený a slzy se mi nahrnuly do očí. ,,A-ano, příjmám tvoji omluvu, p-pojď sem." Sotva jsem řekl. Hoseok mě hned objal a do ucha mi zašeptal; ,,Miluji tě." Odpověděl jsem; ,,Já taky." Byli jsme zase spolu, to co jsem si přál.
    Za chvíli přišli i kluci a objali jsmese všichni navzájem. Pak Jungkook řekl nějakou kravinu (jako vždy) a všichni jsme se rozesmáli. Dokonce jsme šli i do restaurace. Opět jsme byli šťastní.

***
Je to měsíc od události a Hoseok mě někam vedl. ,,Kam jdeme?" Zeptal jsem se ho a políbil ho. ,,Uvidíš." Řekl mi.
      Došli jsme na místo a Hoseok řekl: ,,Na, tady máš klíče. Otevři ten dům." Usmál se.
Zakoktal jsem, neměl jsem slov, ten dům byl pro nás. Ten dům byl, byl obrovský. Dokonce měl i vnitřní bazén. ,,T-to vážně?" Odpověděl jsem. ,,Ano, naše nové krásné království. Zde začíná naše budoucnost." Společně jsme odemkli dveře do nového světa.

TAKŽE KONEC! Děkuju moc za 1k přečtení! Jste úžasní. Jsem moc ráda že jste to četli až sem. YourlittleKittenie tady máš. Miluju vás všechny moje Sopies!