''only roommate'' [yoonseok]

Kapitola 28.

Když Yoongi ten večer usnul, usnul jsem také na křesle. Ale i ve spánku jsem měl neustále strach o Yoongiho. Najednou jsem se probudil. Napadlo mě, že napíšu klukům ať ráno příjdou navštívit Yoongiho. Snažil jsem se usnout. Po asi hodině snahy jsem konečně usl.

Ráno mě vzbudila sestřička, že tu přišlo nějakých šest kluků. Věděl jsem, že to jsou kluci. Když všichni přišli, obejmuli mě. Pozdravili jsme se a čekali než se Yoongi probudí. Netrvalo dlouho a Yoongi se probudil. Všichni se k němu nahrnuli a začali ho zahrňovat otázkama, či je v pořádku. Pak si začali povídat a dávat Yoongimu dárky co mu koupili. Yoongi všem děkoval a ukáplo mu pár slz. Yoongimu jsem slzy utíral, aby nevypadal blbě. ,,Už to nikdy nedělej, ano?'' řekl Jin. ,,Ano slibuji.'' odpověděl Yoongi. ,,To doufám'' opět řekl Jin. Kluci tam byli přibližně hodinu a půl, pak odešli. Po chvíli co odešli kluci, k nám přišel doktor s tím, že zítra ráno můžeme jít domů. S Yoongim jsme byli nadšení, že už budem moct být konečně spolu sami. Obejmul jsem Yoongiho, přikryl ho a uložil ho ku spánku. Opět jsem spal v křesle, docela z toho bolely záda, ale co bych neudělal pro Yoongiho.

Nastalo ráno, Yoongi si zašel na snídani a pro potvrzení od doktora, aby nás mohli propustit. Oblékl jsem Yoongiho a šli jsme domů. Šli jsme na autobus a tam čekali. Autobus přijel a jeli jsme na zastávku kousek od našeho paneláku.

Došli jsme domů, a tam nás vítala Mang. Yoongi si ji začal mazlit a Mang byla ráda když už nebyla sama. Řekl jsem Yoongimu ať se jde umýt, protože se v nemocnici neumýval, jen ležel a byl na kapačce. Já jsem zatím nachystal postel a šel se umýt za Yoongim. Umývali jsme se a pak si šli lehnout. Byl jsem unavený po tom spaní na křesle, bylo to nepříjemné.

Bylo asi okolo desáté hodiny a my šli spát.

Konečně. Tahle kapitola měla být včera, jen nám vypadla Wi-Fi a já už neměla nervy :-)) jak se vám kapitola líbila? <3 můžete mě potěšit hlasováním <3 vaše Aničkaaaaaaaaaaaaaa^^