Forever Together❤️(INCEST)[Marcus & Martinus]

Kapitola 57💦

M:"Doprdele ale mě nic není"zařval jsem na něj a zůstal sedět na stejném místě...Koukal jsem na svoje ruce v kterých jsem před chvílí pevně svíral Tiniho...nejsem snad blázen ne?
S:"Zvedej se Gunnarsene...propásl jsi snídani"pouze jsme protočil očima a vydala se za strážníkem"Dneska jsou návštěvi takže kdyžtak pro tebe přijdu"
M:"Dobře"
S:"Jo a kdyby ti bylo špatně nebo něco tak to řekni"chtěl jsem ho seřvat že nejsem blázen ale radši jsem to neudělal...on mě odvedl do cely kde už byli kluci...

...

S:"Gunnarsene!!!!"vzbudil mě strážník který začal mlátit do mříží od cely...
M:"Ano?"
S:"Máš tu návštěvu"rychle jsem se zvedl a vydal za strážníkem...
M:"Kdo přišel"
S:"asi tvoje rodiče"
M:"Dobře"došli jsme do místnosti a tam jdem už viděl u jednoho ze stolů sedět mamku a tátu...rozběhl jsme se k mamce a objal ji...ona objala mě a začala brečet
A:"Panebože...Marcusi...ty můj chlapečku"zase hlasitě vzlykla"Co ti to provedli...však jsi celý vyhublý"
M:"Ahoj Tati...Ahoj Mami"usmál jsem se a chlapsky objal tátu...po nějaké té chvíli jsme si sedli"Přece mi věříte že jsem to neudělal ne?"
A:"Samozdřejmě že věříme...stalo se to strašně rychle...nejdříve několik měsíců nic a pak tohle"
E:"Málem jsem dostal infarkt když jsem to zjistil"
A:"Něco jsme ti přinesli"usmála se mamka a vytáhla z kabelky mojí nejoblíbenější švédskou čokoládu...
M:"Jéžiši...to jste nemuseli"Usmál jsme se...chtěl jsem si hned jeden čtereček dát ale během milisekundy přibehl tlustší strážník a vzal mi to z ruky...pouze jsme na něj přihloupě civěl a on mou čokoládu rozpůlil vejpůl...rodiče asi nějak taky nechápali oč tu běží...
S:"Omlouvám se ale je to v popisu práce...však chápete jestli to není otravené nebo něco uvnitř..."hned co to dořekl tak si ulomil řadu a zakousl se do ní"Je čistá"usmál se a s kusem čokolády odešel...
E:"Tak s tímhle přístupem ti budeme muset nosit XXL čokoládu"zasmál se táta při pohledu na zbytek čokolády...
M:"Podle mě to ani dělat nemusí...spíš měl chuť "
A:"Stejný názor"zasmála se máma..."A co lidi na cele...jsou normální?"
M:"Ano...jsou to super kluci...myslím si že s lepšími jsme být nemohl"usmál jsme se povzbudivě na mámu...

...

Rodiče asi po další hodině a půl odešli a slíbili že se staví hned jak to půjde...jsou to nejlepší rodiče které znám...nikdy bych je za nic neměnil...
S:"Jde se do sprch"zařval strážník a každému dal čistou osušku...bohužel já přišel pozdě takže jsme byl skoro na konci řady...hned za mnou stál Jack a co mě mírně znepokojovalo...
Asi po dalších několika minutách se většina vypařila a já vlezl už pod ledovou tekoucí vodu...sprchy...jedna z mála míst kde nás nechají osamotě...na ruku jsem si nanesl šampón a začal si mít vlasy...
Když jsme si smýval pěnu tak mě někdo...jak jinak Jack...přirazil ke zdi...vyděšeně jsem na něj pohlédl a on se zasmál...
J:"Copak šampóne"zasmála se a svůj stisk kolem mého krku upevnil...měl jsem strach...skoro nikdo už ve sprchach nebyl...jenom já...Jack a ta jeho debilní partička..."Teď si užijem hoši"začal se smát a dal mi silnou ránu do břicha...mě se podlomili nohy a kdyby mě nedržel za hrdlo tak bych už dávno byl na zemi...začal jsem kašlat a on po několika minutách pustil můj krk...okamžitě jsme padl má zem a snažil se nahnat do plic co nejvíce kyslíku...motala se mi hlava a zužilo vidění...byl jsme si jistý že to bylo tím nedostatkem kyslíku...byl jsme úplně mimo...a momentálně mi bylo úplně jedno už mě Jack mrdá doprdele...
Takhle se vystřídali všichni a po dalších několika ránach a kopancích mě nechali a opustili koupelnu...

Ahoj
Tady další kapitolka
Snad se líbila
A omlouvám se za chyby
🌵🌵🌵