Forever Together❤️(INCEST)[Marcus & Martinus]

Kapitola 48💫

dal bych za něj miliony...svou duši...svůj život bych za něj dal...dal bych za to aby mohl teď žít všechno....ale už je pozdě...za všechno můžeš ty Marcusi...všechno jsi posral!!
Když jsme dojeli tak moje první cesta byla k Tinimu...bože je strašné že ho už nikdy neuvidim...přišel jsem k jeho rakvi a zadíval se na něj...ležel tak klidně...v obleku,se zavřenýma očima a jeho blond vlasy načesanými do patky...vypadal jako by spal...až na to že se mu nezvedal hrudník...už zase bulím jako želva...to je tak strašně nespravedlivé...proč Tini...proč né já...Chytl jsem Tiniho za ruku...
M:"Tini...nevím jestli mě slyšíš ale já ti slibuju že na tebe nikdy nezapomenu a stále tu budeš se mnou...tady"ukázal jsem na svoje srdce"zklamal jsem tě...Omlouvám se a pochopil bych kdyby jsi mi neodpustil...jenom jsem chtěl aby jsi věděl že jsem tě doopravdy miloval...omlouvám se že jsi si musel zažít tolik hnusných věci...měl jsem je zažít já...miluju tě Tini..."
A:"Marcusi pojď si sednout už to začíná"
M:"Už jdu..."Tiniho ruku jsem dal na to místo kde byla a naposledy ho políbil...a pak už jsem si šel sednout...celý obřad jsem vlastně nevnímal...celou dobu jsem hypnotizoval rakev...to je tak strašně nespravedlivé...proč nás bůh tak trestá...
Farář(F):"Teď sem přijde Martinusův bratr,dvojče a milující přítel...Marcus"zvedl jsem se a přešel dopředu...
M:"Já..nejsem dobrý řečník takže jsem se rozhodl udělat něco co mi jde...složil jsem pro Tiniho písničku...

Proč někdo přichází
na svět jenom na pár chvil
a opouští ho někdy dřív,
než svoje první slova vyslovil?

Věřím andělům,
že k sobě zvou jen ty, co k nim patří,
věřím andělům,
že nevinní jejich křídla spatří.

Přejde po zádech mráz,
když jenom vzpomínka zbývá,
bolest neutichá,
něco odnáší čas,
ale něco se skrývá
v nás a musíme jít dál
a mít svou pevnou víru
a věřit andělům.

Proč musí tolikrát
na tenhle svět někdo přijít,
když nemá šanci dál
na něm celý život žít?

Věřím andělům,
že k sobě zvou jen ty, co k nim patří,
věřím andělům,
že nevinní jejich křídla spatří.

Přejde po zádech mráz,
když jenom vzpomínka zbývá,
bolest neutichá,
něco odnáší čas,
ale něco se skrývá
v nás a musíme jít dál
a mít svou pevnou víru
a věřit andělům.

Přejde po zádech mráz,
když jenom vzpomínka zbývá,
bolest neutichá,
něco odnáší čas,
ale něco se skrývá
v nás a musíme jít dál
a mít svou pevnou víru
a věřit andělům.

Přejde po zádech mráz,
když jenom vzpomínka zbývá,
bolest neutichá,
něco odnáší čas,
ale něco se skrývá
v nás a musíme jít dál
a mít svou pevnou víru
a věřit andělům.
(Jedna z mích nejoblíbenějších❤️)
Když jsem dozpíval tak mi všichni zatleskali a já si šel sednout...

Ahoj💙
Tady další kapča❤️❤️❤️
Sorry za chyby💫