Forever Together❤️(INCEST)[Marcus & Martinus]

Kapitola 71💦

pouze jsem protočil očima a položil knihu na stůl..naposled jsem čekl Marcuse a odešel z pokoje....

Marcus
Probudilo mě světlo které mi svítilo do očí...pomalu jsem otevřel oči a zjistil jsem že jsem v posteli? Sakra jak jsem se sem dostal? Však jsem byl u okna a nepamatuju si že bych si šel lehnout do postele...nebo jo? Ne určitě ne...No to jedno...už asi fakt blázním...a taky proto jsem tu...ale musím říct že to byla nejklidnější noc kterou jsem za těch několik měsíců měl...pořádně jsem se vyspal...bez nějakých nočních můr...ani Tinus mě nepřišel navštívit...to je zázrak...koukl jsem na hodiny které visely nade dveřmi a zjistil že je půl dvanácté...to jsem spal fakt dlouho...dřív než jsem stihl přemístit pohled tak se pomalu začali otvírat dveře s tím hrozným vrtáním...

Marko
Už po třetí ho jdu zkontrolovat jestli vůbec ještě žije...spí už několik hodin...asi toho moc nenaspal za těch několik měsíců co přišel o Martinuse...chápu ho...taky jsem přišel o Nikolase...taky proto jsem šel na psichijatrii...oni mi tenkrát pomohli a já teď na oplátku pomáhám jiným se stejným problémem...pouze jsem zatřepal hlavou nad vzpomínkou na něj a otevřel kovové dveře...Marcus seděl na posteli a hipnotizoval dveře ve kterých jsem právě stál...hleděli jsme si navzájem do očí...byl ještě rozespalí a na těch jeho čokoládkách to šlo nádherně vidět...musel jsem se usmát a zavřel jsem za sebou...
Mr:"Ahoj...jak jsi se vyspal?"Zeptal jsem se ho a on svůj pohled sklopil k zemi...
M:"Dobře"zašeptal tiše"proč jsi mě nechal tak dlouho spát?"
Mr:"Vypadal jsi unaveně"usmal jsem se na něj mile"přenesl jsem tě do postele aby se ti leželo líp"
M:"Aha"zamumlal skoro neslyšitelně...jak on mě tímhle štve...ty by jsi věděl jak ho to odnaučit co? Anální kolík a dvacet na holou s pomalým honěním?? Ne bože ne...možná ne"Mohl by jsi mi přinést něco k pití? Došel bych si pro to sám ale nějak mi v tom brání ty kovové dveře"zašeptal s malím úsměvem a koukl na mě
Mr:"Jo jasně promiň...já zapomněl...přinesu ti i snídani"otočil jsem se rychle a naboural do onech dvěří...zasraný dveře...pouze jsem za mnou uslyšel malé uchechtnutí a musel jsem se usmát"Ty dveře tu jsou opravdu na hovno"usmál jsem se na něj přes rameno a odešel už otevřenými dveřmi...