Forever Together❤️(INCEST)[Marcus & Martinus]

Kapitola 25💫

T:"Hned"sklopil jsem hlavu a radši odešel...."tak tohle jsi Marcusi posral...Vážně"
Uběhlo několik hodin a Tinus je stále zavřeny v pokoji a ani se nevišel najíst což je co říct...šel jsem po večeři nahoru a prostě mi to nedalo a stejně jsem šel k Tinusovo dveřím
M:"Lásko...Tinusku...Zlatíčko....Bráško...Baby"zkoušel jsem šeptem a zaklepal na dveře"strašně mě to mrzí..."opřel jsem se o dveře"Zlato omlouvám se já s ní spát nechtěl ale ona začal a mě to pak popadlo a nemohl jsem přestat"řekl jsem víc nahlas"Martinusi odpověz mi"ani slovo"Aspoň slovíčko"
T:"Vypadni"
M:"Otevři mi"
T:"Ne"
M:"Prosím...Lásko nech mě ti to vysvětlit"Sesunul jsem se podel dveří dolů a opřel se o ně"Straně mě to mezí"složil jsem si hlavu do dlaní a zaposlouchal se do potichých vzlyků z druhé strany  a po chvilce začal plakat taky...určitě seděl z druhé strany dveří...bylo mi to strašně líto...že já jsem takový kretén...
Asi po pěti minutách jsem se zvedl a zamířil do koupelny...potřebuji nějak tohle všechno ze sebe uvolnit...nedávám to a slz těch je na to málo...když jsem přišel do koupelny tak jsem za sebou zavřel a sundal si mikinu...jaký smisl má můj živou..."nějaký asi jo ale ty jsi ho poslal doprdele Gunnarsene"řvalo na mě moje podvědomí a já si pouze povzdechl....má pravdu...svůj smisl jsem poslal doprdele a on se teď kvůli mě trápí...trápíme se oba...je mi líto že chudinka má tak debilního bratra a co vlastně...přítele...přítele který bere všechno a všechny za samozdřejmost...jsem strašně Lakomý a myslím jenom na sebe..."No to myslíš hele"tak mi radši poraď co s tím mám udělat...pomyslel jsem si a svlékl si ze sebe zbytek věci a vlezl do sprchy a nechal na sebe dopadat škvařící kapky vody...ani mi nevadilo že to pálí...ta bolest byla příjemná a to protože jsem si jí zasloužil...asi po dvaceti minutách co mi ta škvaříci voda začala připadat studená tak jsem vylezl...vzal jsem si ručník a vysušil si s ním vlasy,učesal jsem si je a stáhl do culíku...ale teď už byly mnohem delší než dříve takže mi začali padat do obličeje ale nějak jsem to neřešil...když jsem si sušil záda tak mě to i celkem štípalo...otočil jsem se zády k zrcadlu a zjistil jsem že jsem si je od té vody spálil...no jo co se dá dělat...povzdechl jsem si a vydal se k umivadlu a opřel se o něj...asi po pětiminutovém zíráni na sebe do zrcadla jsem se rozhodl udělat věc kterou ještě nikdy....
Otevřel jsem skříňku a z ní vytáhl tu věc co se tváří nevině ale je nebezpečná...stačí jediný špatný tah a může to být smrtelné...žiletka...položil jsem si jí na ruku a udělal rychlý trhavý tah...začalo to strašně štípat ale ta bolest byla nějaký způsobem příjemná....byla zasloužená....

Ahoj tak tady je další kapitola...omlouvám se za chyby a doufam že se líbila😂❤️❤️pardon za chyby