Forever Together❤️(INCEST)[Marcus & Martinus]

Kapitola 53💦

De:"Co jsi tam dělal tak dlouho chlape"zeptal se Deren po tom co jsem dosedl zpět k nim a sikl bolestí....

...

Martinus
Když jsem otevřel oči tak mě oslepilo silné světlo...proto jsem je rychle zavřel...na podruhé jsem je otevřel velmi pomalu...oběvila se předemnou cesta...vedla někam do dáli a proto jsem se po ní vydal...byl jsem na lesní cestě...byl to les za naším domem kam jsme si chodívali hrát s Macem když jsme byli malí...strašně mi chyběli ty doby kdy jsme neměli žádné starosti a já byl v pořádku...chtěl bych být zase zdravý...ale to je strašně složité...
Ohlédl jsem se za sebe a tam uviděl dva malé kluky v dáli...dva brunety...stejně jako my s Macim...bylo jim tak pět...
M:"Martinusi počkej"křikl jeden z nich a já se otočil..."Tini...prosím"
T:"Jsi pomalý..."křikl na něj ten druhý a utíkal dál ale z ničeho nic zakopl o větev a rozmázl se na zem...chvíli bylo ticho ale pak se ozval hlasitý pláč mladšího...starší za ním doběhl a pomohl mu na nohy...když uviděl své dvojče tak ho objal a začal se mu omlouvat...
V ten moment les zmizl a objevil jsem se u mě v pokoji...seděl jsem schoulený u postele a měl jsem kolena přitažená k sobě...bylo mi tak 12-13 nevím...brečel jsem jelikož to bylo po tom co mě začali šikanovat a já se z toho psichicky zhroutil...bylo to pro mě těžké...v tu chvíli se otevřeli dveře a z nich vyšel můj už bloňďatý bráška...
M:"Martinusi...jsi v pořádku?"přisedl si ke mě a objal mě...v tuhle dobu jsem k němu už začínal chovat city...věděl jsem že to není se mnou v pořádku...
T:"Já nevím Macu"
M:"Co se děje?"
T:"Zamiloval jsem se"Tady jsem mu to fakt chtěl říct ale prostě nešlo to...
M:"Tak kvůli tomu neplač...prostě za ní příď a řekni jí jestli půjde do kina"jen kdyby jsi tušil
T:"Dobře"
Můj pokoj zmizel a já se objevil u záchodové mísy v Macovo obětí
M:"Ať ti dělali cokoliv Postarám se o to aby se to neopakovalo"také jsi se postaral...
Koupelna zmizla a místo ní se objevil náš nový dům...stáli jsme v obíváku před naší stěnou...
došli jsme ke zdi kterou mi Mac chtěl ukázat jen kvůli tomuhle....
T:"Co to je ?"
M:"Přečti si to"
T:"Dobře...
Ty a já jsem dvě spřízněné duše které se hledali a našli...
Ty a já jsme dvě jasné zářící hvězdy na noční obloze...
Ty a já jsme spolu jako slunce a měsíc...
Ty a já jsme jako dnešek a zítřek...
My dva jsme na sebe vázáni jako tyhle věci...spolu,všude a navždy...

Marcus"

M:"Tu máš"usmal jsem se na něj a podal mu štětce a barvu....Martinus si to vzal a podepsal se"Spolu,všude a navždy"

Z tohohle momentu mě vytrhlo zase silné světlo a dovedlo mě před velkou bránu...
Anděl(A):"Vítej v nebi Martinusi"

Ahoj
Tady další kapitolka
Snad se líbila
A omlouvám se za chyby

🌤😭🇨🇿