Vešel jsem dovnitř a jakoby se tu vůbec nic nezměnilo po tom co jsem odešel. Šel jsem pořád rovně a potom jsem zahnul do ložnice. Tam trávil většinu času když byl doma. Byl jsem si stoprocentně jistý, že tam bude a taky, že jo. Ležel tam na sobě košili a kalhoty vedle něj leželo sako. Hlavu měl v polštářích. A celkově pohled na něho byl depresivní. Zaklepal jsem na dveře a čekal na jeho reakci.
,,Teď ne nemám na nic ani na nikoho náladu," zamumlal do polštáře.
,,Ehm tak tak já asi přijdu kdyžtak potom," rozkoktal jsem se a celým tělem mi projela nervozita, protože mi konečně došlo co jsem udělal.
Začal jsem nemotorně couvat a neuvědomil si co dělám. Zakopl jsem o vlastní nohu a tím spadl, ale to bych to nebyl já kdybych nemohl mít ještě větší smůlu a při pádu se bouchl do hlavy a upadl do bezvědomí. Ještě při pádu jsem si všíml jak se Kuba začal zvedat z postele, ale to bylo taky to poslední.
Když jsem se vzbudil bylo mi jasný kde jsem byl jsem v nemocnici. V pokoji jsem byl úplně sám. Na stole leželi moje věci. Hned jsem vzal mobil a snažil se dovolat Kubovi. Shodou okolností byl nedostupný. Podíval jsem se na stůl a zjistil, že tam leží papírek vzal jsem ho a začal si ho číst.
Milý Štěpáne,
už vím proč si to udělal. Myslím si že i když to teď bude pro oba dva těžké zasloužíme si začít od znovu.
Musíš na mě zapomenout a já na tebe neříkám, že to tak bude jednodušší,
ale to je život. Ten není jednoduchý nikdy
Prodávám byt a odstěhuju se pryč nehledej mě.
Promiň, ale bude to tak lepší...
S láskou Kuba
Zasáhlo mě to doufal, jsem že se usmíříme a budeme zase spolu byl jsem jen moc naivní jako obvykle.
Chvilku po tom přišel doktor a něco mi říkal. Nedokázal jsem se soustředit mise jsem myslet jenom na něho.
ČTEŠ
Řekni, lituješ toho
FanfictionUkázka z knihy - ,,Nekoukej na mě víš, že to nemám rád," zamumlal tiše a já se pousmál. ,,Už jsem ti řekl, že Tě miluju," řekl jsem a v tu chvíli se na mě podívali dvě hnědé oči. ,,Já Tebe víc. Udělal bych pro tebe cokoliv," řekl a dal mi pusu do v...
