18. kapitola

185 25 1
                                    

Ráno jsme posnídali a pokračovali v balení. Jak řekl sám Štěpán ať je to co nejdřív za náma. Kolem dvanácti jsme si dali pauzu a objednali jsme si pizzu. Hned potom jsme zase balili. Nikdy předtím bych neřekl, že má Štěpa tolik věcí. Okolo půl osmé jsme byli hotovi. Krabice jsme dali na bok a zbytek večera jsme se dívali na filmy a žrali popcorn.

Dneska je pátek může být okolo půl druhé. Já i Štěpán sedíme v autě a jedeme směr Kolín. Všechny věci jsme pobalili a naskládali do auta a klíče od teď už jen Kubova bytu jsme hodili do schránky. Štěpánův mercedes na něho už čekal v Kolíně kam ho včera odvezl jeden známý. Štěpán je od rána dost tichý, ale moc se mu nedivím taky bych asi nebyl nějak nadšený.

Konečně jsme dojeli, ale on spal poslední dobou je pořád ospalý. Opatrně a hlavně tiše jsem vystoupil a pobral co nejvíc věcí, které jsem zašel odnášet do mého bytu.

,,Ahoj Ráďo," řekla Terezka když jsem vešel do bytu. ,,Ahoj," pozdrav jsem ji opětoval a dal ji pusu na čelo. ,,Kde je Štěpán a nechcete s něčím pomoct nebo něco?" ,,Ne to je v pohodě a Štěpán spí v autě," řekl jsem a odložil krabice. Dobře kdyby něco tak na mě zavolej," odpověděla a ukončila tak náš rozhovor. Vrátil jsem se zpátky do auta kde už na mě čekal probraný Štěpán. Společně jsme poodnášeli krabice.

Řekni, lituješ tohoKde žijí příběhy. Začni objevovat