Řekni, lituješ toho

35. kapitola

Když jsem se ráno probudil cítil jsem se jako nejšťastnější člověk. Možná jsem umíral, ale nebyl jsem na to sám. Vedle mě leží ten, kterého miluju z celého srdce a on miluje mě. A moji kamarádi při mně stojí. Sledoval jsem jeho tvář a přál si aby se zastavil čas a tahle chvíle trvala do nekonečna.

,,Nekoukej na mě víš, že to nemám rád," zamumlal tiše a já se pousmál.

,,Už jsem ti řekl, že Tě miluju," řekl jsem a v tu chvíli se na mě podívali dvě hnědé oči. 

,,Já Tebe víc. Udělal bych pro tebe cokoliv," řekl a dal mi pusu do vlasů.

,,Slíbíš mi něco prosím," řekl jsem tiše a zavřel oči a hned je otevřel. Jenom podivně kývl hlavou a já to bral jako souhlas.  

,,Až za pár měsíců umřu moc netruchle. Ty ani Radek víš, že nemám rád když jste smutní. Prostě na mě moc nemyslete. A hlavně si najdi někoho kdo bude tě dělat šťastným a ty jeho. Užívej te si života. Založ si rodinu, dělej co tě baví a hlavně se kvůli nikomu neměň se jsi skvělý člověk a zasloužíš skvělej život," po tvařích mi tekly slzy a já nepřerušoval oční kontakt z hluboka jsem se nadechl a pokračoval ,,musíš mi to slíbit. Musíš na mě zapomenout. Nesmíš si kvůli mně ničit život..."

,,Nemluv takhle prosím..." zašeptal Kuba a po tvářích se mu taky kutálely slzy.

,,Musíš mi to slíbit," řekl jsem a chytl jeho ruku.

,,Promiň ale já... víš, že bych pro tebe udělal cokoliv, ale tohle po mně nemůžeš sakra chtít. Uvědumuješ si co po mně chceš," zvýšil hlas, který se mu hned po pár slovech zlomil.

,,Prosím..." zavzlykal jsem.

,,Ne nech toho hned," řekl a začal se zvedat, čímž přerušil náš oční kontakt. 

,,Obejmeš mě než odejdeš," řekl jsem když sahal na kliku a chystal se opustit můj pokoj. 

Chvíli se nic nedělo a pokojem se rozléhalo ticho. Nebylo to příjemné ticho, které bychom si užívali. Bylo to napjaté a zdlouhavé ticho kdy Kuba přemýšlel co udělat. Nakonec se přece jen otočil a udělal pár kroků zpět k mé posteli a pevně mě objal jako by to bylo naposled, ale já doufal, že tohle naposledy není.

,,Promiň vůbec jsem s tím neměl začínat jen nechci, abys kvůli tomu už nikdy nemiloval někoho jiného," zamumlal jsem a vdechl jeho úžasnou vůni. 

,,Už nikdy nic takového neříkej prosím..."

Ještě jedna kapitola dneska. Jinak nahoře jedna z mých oblíbených písniček. A co posloucháte vy?