The Diaries

105

O měsíc později

Přišla jsem do našeho bytu, který jsme si oba už mohli dovolit. Já rozjela podnikání se Zaynem a Nialla přijali do firmy.

Jediné, co mě trápilo byl fakt, že jsem věděla, že mu něco chybí.

,,Nialle, myslím, že by bylo fajn si promluvit," řekla jsem a sedla si na postel.

On jen přikývl a posadil se vedle mě.

,,Vím, že tu nejsi šťastný..."

,,Tak to není, El, mám to tu rád," usmál se a zavrtěl hlavou.

,,Nemusíš mi lhát, já vím, že jsi se díval po práci v Madridu ..." řekla jsem a Niall se na mě zmateně podíval.

,,Jen jsem se díval, nemusíš se bát, že..."

,,Nevadí mi to," řekla jsem najednou a Niall hned ztichl.

,,Nevadí mi, že se chceš vrátit..."

,,Ale vím, že ty by ses nevrátila. Miluju tě, El," řekl a zadíval se mi do očí.

,,A já miluju tebe, Nialle, ale myslím, že oba víme, že to nestačí. Že to, co cítíme není dostatečná láska. Vím, že se chceš vrátit a i to, že o tom uvažuješ. Máš tam kamarády a vždycky jsi říkal, že tam chceš zůstat. Bylo ode mě trošku sobecký po tobě chtít, abys žil tady... ale já tu zůstanu. Tohle je moje doma..."

,,El, to znamená, že se rozcházíme?"

,,Nechci, aby v našem vztahu musel někdo něco obětovat..."

Niall mě chvilku pozoroval, ale pak mě silně objal a zašepal ,,Děkuju."

Následující den odjel.

Já jsem brečela a Niall se snažil skrýt slzy, i když se mu to moc nedařilo. Věděla jsem, že mi bude chybět, ale byla jsem si jistá, že takhle je to správně.

Že naší lásce něco chybělo a že nebyla bláznivá.

A že jsem nechtěla obětovat. Niall se snažil, ale za cenu toho, že si ničil svůj vlastní sen. A to bylo špatně.

O měsíc později

,,Mám pro nás skvělou zakázku. Hodně tím vyděláme," řekl nadšeně Zayn, když dorazil do kanceláře.

,,Paráda, o co jde?"

,,To bych ti spíš ukázal," usmál se a vzal klíčky od auta.

Nasedli jsme a vyrazili. Projeli jsme skoro celý Brighton a já se zasněně dívala s myšlenkou na to, jak moc to tu zbožňuju.

Když Zayn zastavil a já se podívala před sebe, myslela jsem, že se mi to jen zdá.

,,Víš sakra, čí je tohle dům?" vykoktala jsem ze sebe.

,,Ano, Harryho. Přesně ten nás taky najal na to, abychom ho dali do kupy..."