The Diaries

42

Ráno jsem se vzbudila dřív než Harry. Dělilo nás poměrně hodně prostoru, protože jsme každý byli na úplných krajích. Harry spal na boku čelem ke mně a ruku měl pod hlavou. Viděla jsem, jak se mu napínají svaly a jak se mu zvedá hrudník z pravidelného dýchání. Neměla bych se dívat, aspoň ne, tak dlouho. Už pro svoje vlastní dobro. Chystala jsem se vstát a odejít do koupelny, když mě zastavil Harryho hlas.

,,Už jsi se vynadívala, Eleanor?" pousmál se, ale oči měl zavřené.

,,Nedívala jsem se na tebe," zamračila jsem se.

,,Ty to musíš vědět líp," řekl pobaveně a já jsem se cítila trapně.

Odešla jsem do koupelny a přešla k umyvadlu. Opláchla jsem si obličej a zhluboka se nadechla. Když jsem po chvilce vyšla, Harry seděl opřený o čelo postele a pobaveně mě sledoval.

,,Chceš něco půjčit, nebo chceš jít dolů pro novou kartu v tomhle krátkým pyžamu?" rozesmál se.

,,Jasně, dělej si ze mě srandu, tobě se totiž takové věci nedějí..." rozhodila jsem rukama.

,,Jestli myslíš to, že vstanu pozdě večer, nebo spíš brzo ráno a jdu na chodbu vybrakovat automat s jídlem a nezapomenu si zabouchnout dveře, tak ne, to se mi teda neděje," rozesmál se Harry a já po něm hodila jeden z polštářů.

Oba jsme se podívali na telefon, který mu oznámil novou zprávu. Vzal ho a usmál se na displeji.

,,Píše ti tvoje nová kamarádka z včerejšího večera? Už je v práci, nebo...?" řekla jsem posměšně, ale Harry jen zvedl obočí a položil telefon na noční stolek.

,,Teda ne, že by mě to zajímalo, já jen..."

,,Ano Eleanor, ne, že by tě to mělo zajímat," pousmál se a zmizel v koupelně.

Štvalo mě,  že zrovna s Jessicou v noci byl. Teda, štvalo by mě,  kdyby byl s kýmkoliv jiným, ale ji jsem nesnášela už od prvního pohledu. Věděla jsem, že si Harry může dělat co se mu zachce, nebyli jsme nic víc,  ale stejně jsem z toho byla trochu zklamaná.
Rozhodla jsem se to ale neřešit vlastně proto, že mi do toho fakt nic není.

Nakonec jsme se dohodli, že počkám na chodbě a on zajde na recepci. Když se vracel, společně s Jessicou, která byla dnes namalovaná ještě víc než včera, protočila jsem očima.

,,Dobré ráno, tady vám nesu novou kartu od pokoje. Příště si ale dáv..."

,,Jo jasně, příště si budu dávat větší pozor, ušetřete mě těch vašich keců," skočila jsem jí do řeči a ona mě propalovala pohledem. Profesionálka.

,,Mohla jste přijít klidně večer, určitě bychom to spolu vyřešily..." pokusila se o úsměv, který jsem jí stejně nespolkla.

,,V pořádku, měla jsem kde spát," pousmála jsem se a přešla jsem k Harrymu, který stál opřený o futra a pohladila jsem ho po paži.

,,V pořádku, pak tedy tady máte kartu, přeji vám příjemný zbytek pobytu," natáhla ke mně ruku a já si vzala svoji kartu.

Podpatky se zarývaly do koberce a ona se důležitou chůzi od nás pomalu vzdalovala.

,,Přeji vám příjemný zbytek pobytu..." napodobila jsem její hlas a přidala k tomu notnou dávku ironie.

Harry pořád stál a pobaveně mě sledoval.

,,Co je?" zeptala jsem se a Harry jen zavrtěl hlavou „počkám tě dole u snídaně," řekl a pomalu odešel.

Vešla jsem do pokoje a hned jsem zamířila do skříně, kde jsem měla věci ze včerejšího nákupu. Natáhla jsem si džíny, oblékla triko, učesala jsem se a rychle si vyčistila zuby. Pak jsem skočila na postel a vzala si Louiho deník.

Ahoj El,

Dnes je mi dobře. Vážně dobře, že mám chuť udělat něco šíleného. Chtěl jsem si udělat takovej ten seznam věcí, který by člověk měl stihnout před tím, než odejde. Stáhl jsem ho nakonec z netu a vytiskl.

Víš co bylo ale super? Že když jsem si ho pak přečetl, zjistil jsem, že většinu těch věcí jsem udělal. Teda ne takovejch těch, jakože mám zasadit strom, nebo naučit se tančit salsu, to asi fakt nepotřebuju. Ale třeba spát pod hvězdama, to jsem si splnil. Sice si to nepamatuju, ale stalo se to. Padákem jsem skákal, kouřil jsem, hulil jsem, surfoval jsem, byl jsem na plese, skákal do moře ze skály, smál se nahlas, když všichni ostatní byli ticho ... našel jsem si opravdové přátele. Ještě jsem teda neposlal po moři dopis v láhvi, ale zase píšu deníky, to se dá počítat ne?

Tím chci říct, abys dělala trochu bláznivý věci, El. Neseď doma, bav se. Usmívej se a až si jednou vytiskneš seznam věcí, který bys měla stihnout, ať se cítíš přesně tak, jako teď já.

Lou xx

...

Pousmála jsem se, protože jsem věděla, že Lou byl přesně ten člověk, který dělal plno šílených věcí a s radostí. Nikdy jsem ho neviděla smutného, vždycky na všem našel nějaké pozitivum.

Když jsem přišla dolů, Harry seděl u stolu a ukázal na místo naproti sobě. Byl tam talíř s vajíčky.

,,Abys zkusila pořádný. Ty je neumíš vůbec a já taky nejsem nějakej odborník... teda lepší, než ty jsem... prostě tady máš vajíčka..." usmál se a já se do nich pustila.

,,Napadlo mě, že bychom tu ještě zůstali.Ukázal bych ti pár zajímavejch míst ..." řekla najednou Harry a já zvedla pohled od talíře.

,,Proč tu chceš zůstat?" zeptala jsem se nechápavě.

,,Prostě se mi nechce hned zpátky do Brightonu. Přijde mi, že to tam na mě všechno padá a ... prostě mě to napadlo," pokrčil rameny.

,,Je to trochu bláznivý?" zeptala jsem se a Harry se na mě nechápavě podíval ,,Jo, asi je ..." zvedl koutky do úsměvu.

,,Fajn, zůstaneme..."