The Diaries

58

Eleanor

Usínala jsem s myšlenkou, že se blíží konec. Že už tu nebude nic, co by mi Loui chtěl říct. Po tom, co mě Harry odvezl zpátky domů, jsem neměla ani sílu mluvit. Prostě jsem poděkovala a zmizla v domě.

Vždycky jsem měla pocit, že když přijde ten okamžik, kdy si přečtu Louiho poslední slova, že to zvládnu, ale teď jsem se cítila tak slabě.

Vzbudila jsem se ve dvě hodiny ráno, což znamenalo, že jsem za sebou měla hodinu a půl spánku. Chvilku jsem váhala, ale nakonec jsem vzala deník do ruky a s výdechem procházela jednu stranu po druhé, až jsem se dostala k té poslední.

Ahoj El

Je to tady. Nejradši bych ti napsal dalších tisíc stran, abys každý den mohla číst něco, co by tě donutilo mít pocit, že tu jsem pořád.

Ale takhle to nejde.

Za prvé, protože by nikdy nebylo dostatek času.

Za druhé, protože jsem ti všechno už řekl. Všechno víš a to, co jsem ti neřekl, nebo nenapsal, jsi musela stejně vědět.

Za třetí, protože by mě sakra fakt bolela ruka. Nikdy jsem toho nenapsal víc a podle mě, jsem se slušně překonal.

A za čtvrté, protože je čas se rozloučit, El. Nemysli si, že na tebe nebudu dávat vždycky pozor. Tím, že zavřeš tenhle deník, nebude to znamenat, že najednou zmizím i já. Já tu budu pořád, i když už nebudeš číst moje slova.

Tohle je tak hrozně těžký ti psát něco, o čem vím, že je to to poslední, co ti můžu sdělit a popravdě, je to ten nejhorší pocit na světě. A jestli to bude zmatený, tak se fakt omlouvám, ale nějak mi to asi nepůjde.

Vždycky jsem věděl, že náš vztah je speciální. Ty jsi byla vždycky ta, která chtěla pro každého jen to dobrý, včetně mě a nemysli si, že to nevím. Občas jsme měli chvilky, kdy jsme se oba chovali jako idioti, ale stejně jsi pro mě vždycky byla na prvním místě.

Ty jsi člověk s tím největším srdcem na planetě, El. Jednou dokážeš něco velkýho a každej si bude přát být v tvý blízkosti. Najdi si někoho, kdo ti za to bude stát. Kdo si zaslouží tvoji starost a všechny tvoje nápady.

Nebudu ti ho moct schválit, ale spokojím se s tím, že jsem aspoň odehnal ty paka, který se o tebe chtěli snažit.

Jo, byli takoví, ale rozhodně za to nestáli.

Děkuju ti za všechno, ségra. Vím, že jsi se snažila, abych se cítil líp. Vím, že jsi po nocích procházela snad celej net a hledala rady na to, jak se zbavit tý svině, která obsadila moje tělo. Na to všechno ale byla moc silná.

Když si vzpomenu, jak jsi mě ve tři ráno vzbudila, že musím vypít ten odpornej hnus, co jsi mi namíchala, myslel jsem si, že jsi se zbláznila. Rozhodně si musíš pamatovat ten pohled na to, když jsem se to snažil spolknout, i když jsem věděl, že to ničemu nepomůže. Zbytek jsem vylil do květináče, možná proto ta kytka pak chcípla.

Ale měla jsi víru, El a to je na tom to nejlepší. Proto jsem se napil. Nepřipustila jsi si ani na chvilku, že je to totální blbost. A to jsi přesně ty. Věříš a nevzdáváš to.

A i já se snažím to nevzdávat.

Štve mě, že se teď určitě topíš v slzách a i to, že s tím nic neudělám.

Vždycky jsi byla naštvaná, když ti naši říkali, že máš bej víc jako já. Zodpovědnější, klidnější a rozvážnější. Mlčel jsem, když to říkali.

A teď ti můžu s klidným svědomím říct, že já si přál bejt vždycky víc jako ty. Smát se všemu a bavit se. Chtěl bych říkat všechno, co mě napadne a chtěl bych snít. Realita je totiž mnohem horší, než všechny ty sny. A to víme oba.

Vytáčí mě to, že na tebe nebudu moct dávat v životě pozor, i když jsem si jistej, že zrovna ty si dokážeš dost slušně poradit.

Mám pocit, že je ještě jedna věc, kterou bych ti chtěl svěřit. Vím, že jsi byla v autodílně i to, že jsi se snažila poznat Harryho, když jsem ti to napsal.

A pokud ho znáš, nenech se jím odehnat. Umí to moc dobře. Mrzí mě, že jsem vás neseznámil jednodušším způsobem.

Nemusíš se s ním vídat, nebo s ním nějak mluvit, do ničeho tě nenutím a je mi jasný, že si nemusíte třeba zrovna padnout do oka, jen si na něj občas vzpomeň. Dej mu najevo, že může mluvit a že na to není tak úplně sám.

Nebude to lehký, ale ty jsi El. Ty to zvládneš a on to fakt potřebuje, i když on sám je přesvědčenej o tom, že ne.

Pokud jsi našla dvě obálky, dej je našim. Rozhodně si je zaslouží a mám pocit, že se budou i cítit líp.

A tobě El, tobě děkuju.

Děkuju ti za to, žes byla se mnou, když mi bylo na nic. Že jsi na mě křičela, když jsem si to zasloužil. Děkuju, za vzpomínky za celejch devatenáct let.

Bylo mi ctí, být tvým bratrem, zbožňuju tě.

Děkuju, El.

Lou. xx