Another Camp Story (L.P.)

1.Tohle Je Můj Život

Crrrrr......Crrrrr....Crrrrr.....

,,Bože vypněte někdo ten zatracenej budík." zaskuhrám a následně otevřu oči abych mohla budík vypnout. Následně sebou opět hodím do peřin a zakoukám se do stropu. Dneska je poslední den školy před prázdninami, což je pro většinou teeangerů a vlastně celkově všech kteří ještě studují velmi veselý den. Ale jak se říká vyjímka potvrzuje pravidlo a v tomhle případě jsem tou vyjímkou já. Tedy ne,že bych se netěšila na prázdininy jako takové, ale zítra se sestrou odjíždíme na tábor na který se mi opravdu,ale opravdu nechce. Bude to hrozný. Každopádně teď už musím vstát abych se upravila a namalovala, bez toho bych se ve škole a hlavně před svýma kamarádama a klukem nemohla ukázat. Vylezu tedy z postele, kterou následně ustelu a rozhlédnu se po svém pokoji sladěném do fialová, než vyrazím ke skříni, abych se mohla obléct. Zvolím černé silonky a světle modrou dlouhou košili,kterou mám jako šaty.Poté zalezu do koupleny kde vykonám ranní hygienu, namaluji se a vyrazím dolů do kuchyně na snídani.

,,Dobrý ráno Amy." usměje se na mě ségra,která je jedinou osobou v místnosti.

,,Dobrý El. Kde jsou rodiče ?" zeptám se zatímco si vezmu z lednice jogurt a usadím se ke stolu k ní.

,,Už v práci." odpoví přičemž ke mně zvedně svůj zrak od mobilu a já jen přikývnu.

,,Už máš zabaleno na zítra ?" zeptá se.

,,Vypadám na to ?" pozvednu jedno obočí nahoru.

,,Pořád doufám,že nějakým zvláštním působením vesmíru se z toho tábora vykroutím." dodám načež pozvedne ona jedno obočí úplně stejně jako já. Víte vlastně máme dost podobnejch rysů a lidi říkají,že si jsme celkově docela podobný. To bude asi tím,že jsme sestry. Obě máme tmavě hnědé dlouhé vlasy, tedy přirozeně, ty moje jsou momentálně odbarvené na ten nejjemnější odstín platinové blond. Kromě toho já mám zelené oči po mamce a moje sestra hnědé po tátovi,ale rysy máme asi podobné, to je pravda.

,,A proč tam vlastně nechceš ? Vždycky jsi měla One Direction ráda, vždyt jsi byla ještě větší fanynka než já a to já jsem fakt velká. Tak proč se teď neraduješ z toho že s nima strávíš dva tejdny ? Co se změnilo ?" zeptá se dost nechápavě.

,,Vyrostla jsem ?" tentokrát zvednu obě obočí naráz.

,,Jo tak to ti nežeru, něco se stalo a jestli mi to nechceš říct sama tak si trhni nohou, jen bych ráda, aby se moje malá sestřička vrátila zase zpátky, protože tahle nová není tak super." pokrčí rameny a zvedne se od stolu.

,,Nejsem tvoje malá sestřička, jsi starší o rok, tak nepřeháněj." odfrknu si.

,,O rok a půl." vyplázne na mě jazyk. Jo ráda mě provokuje tím,že je starší. Jen nad tím protočím očima. 

,,Jo a za patnáct minut odjíždím na nákup tak když budeš ctít hodím tě do školy." řekne ještě než opustí kuchyň. Víte se ségrou chodíme na stejnou školu, nebo spíš jsme chodily, protože ona před měsícem složila maturitu a od tý doby už k nám vlastně nechodí. Upřímně ? Mám jí ráda, vždycky jsem měla a vždycky jsme spolu skvěle vycházely, ale poslední dobou už to tak skvělé není, změnila se, nebo jsem se možná opravdu změnila já,to už je jedno, každopádně už to není jao dřív.

,,Tak díky a ahoj." vylezu ze sestřina auta a ocitnu se u brány naší školy a rozejdu se na pozemek. Chci si vyndat mobil z kabelky a tak se v ní začnu hrabat přičemž se nestane nic jiného než že se během, chvíle s někým srazím. 

,,Je, promiň Amy hrozně se omlouvám." začne se ta osoba omlouvat. Zvednu k ní pohled a spatřím drobnou dívenku která chodí tuším do druháku a vystrašeně na mě kouká. A ptáte se jakto že mě zná jménem ? No, vlastně mě tady znaj všichni. 

,,To je v poho....." chci doříct,že to je v pohodě když mě přeruší hlas mé nejlepší kamarádky.

,,Neumíš dávat pozor ? Radši přístě koukej na cestu." ozve se její na mě až trochu moc pisklavý hlas a dívka před námi má ještě vystrašenější výraz než předtím. Hlavou jí naznačí, aby šla a ona tedy hned odejde. 

,,No ahoj holky." otočím se se širokým úsměvem na moje dvě kamarádky. Kathy a Angelinu.

,,Čau kočko,vypadáš naprosto famózně, jsem hlavně ráda, že jsi nezapomněla, že si dneska  na sebe bereme světle modrou." pochválí mi Kath moje oblečení a obě mě nadšeně obejmou.

,,Řekni mi něco co nevím,ale vám to taky moc sluší." mrknu na ně.

,,Viď ?" zeptá se Angel a obě se začnou nakrucovat jak modelky přičemž pohazují svými blond vlasy.

,,Čau holky." ozve se opět zamnou mužský hlas a když se otočím nespatřím nikoho jiného než mého přítele a jeho dva kamarády,kteří chodí s mejma kámoškama. Všichni tři jsou fotbalisti a jsou to nejoblíbenější kluci na škole, jen tak mimochodem. Sice toho nemaj moc v hlavě,ale alespoň vypadaj dobře.

,,Ahoj." oplatím mu úsměv a nechám se přitáhnout do polibku a když se všichni dostatečně přivítáme vydáme se společně ke dveřím, které vedou do budovy školy.

,,Tak lidi hlavy vzhůru a jdeme." řekne Angel a poté vejdeme přesně jak řekla, jakoby jsme byly něco víc, což vlastně podle ní i jsme. Víte jak jsou na každý škole nějaký ty oblíbený holky,který choděj s oblíbenýma klukama ? Tak to jsme přesně my pokud vám to ještě nedošlo. Ale nestěžuju si, alespoň to není tak hrozný jako to co jsem prožívala dřív.

Tohle je teď můj život a na tom se nic nezmění.

Tak vás vítám u nového dílu. Naštěstí to netrvalo až tak dlouho a já jsem zde s prvním dílem. Niki<3

Q: první pocity z příběhu?
A:Já jsem zatím spoko😂