Another Camp Story (L.P.)

4. Nechceš buřt?

,,Tak dobrá, už se prosím všichni uklidněte. Budete mít ještě dva týdny se tady s klukama pořádně seznámit, vyfotit a tak různě." řekne po opravdu hlučné chvíli Tom a holky se kupodivu během chvíle utiší. Poté se slova ujme Liam.

,,Takže ahoj všichni, teď je řada na nás, aby jsme vás alespoň rychle přivítali. S klukama jsme rádi,že tady můžeme být a doufáme,že si to tady všichni spolu užijeme. Prosím pokuste se nás vnímat jako normální kluky, protože to my vlastně jsme,ale samozřejmě pokud budete chtít fotku nebo něco nebojte se za námi přijít. No a teď každý z nás přečte seznam 10 jmen, kteří budou patřit do jeho týmu. Když tedy uslyšíte své jméno, prosím přijďte sem na podium a zařadíte se k tomu ke komu patříte. Tak jdeme na to. Já si dovolím začít." pronese pár uvítacích slov a následně začne číst seznam deseti jmen mezi ktrými je i moje sestra. Nevím proč ,ale zdálo se mi jakoby se při každém jméně,které přečetl podíval zhruba mým směrem, jakoby doufal,že jednou z nich budu já. Ale nebuď naivní. ozve se mé podvědomí. Nojo promiň máš pravdu. Po Liamovi se dá do čtení Niall. Vyvolá jména asi tří holek a poté se opět podívá do papírů.

,,Amy Yorks." zvedne opět pohled a já se sebevědomě rozejdu k podiu zatímco všichni na mě koukají. Fajn hlavně zůstat sebevědomá.

,,Vítej." usměje se na mě Niall,když tedy vlezu na podium.

,,Díky." řeknu pouze z čisté slušnosti.

,,Hele nejste vy ségry ?" ozve se Liam,který hlavou poukazuje k mé sestře,ale kouká na mě.

,,Jo." pokrčím rameny se zvednutým obočím a připojím se k holkám z mého týmu vyčkávajíc až tohle nudný rouzzaření bude za náma. Naštěstí to pak už celkem uteklo a my jsme se vydali do jídelny, za což jsem byla fakt ráda,protože jsem už měla opravdu hlad. A kupodivu to jídlo ani nechutnalo špatně. Tak snad alespoň to jídlo tady bude dobrý, když už ty lidi tady stojej za prd.

,,Tak lidi jděte tady do lesa a sesbírejte co nejvíc klacků a noste je sem. Máte na to zhruba půl hodiny,ale je vás hodně ,takže myslím,že nebude problém,že byjste to nestihli. Choďte minimálně po dvou. Dejte se do toho." usměje se Tom ,když už po poledním klidu,který jsem strávila opět na mobilu, už stojíme u lesa odkud budem sbírat klacky.Faakt zábava. Doufám,že si neroztrhnu oblečení, protože jeslti jo tak si to někdo šeredně odskáče. To vám garantuji.

,,Ségra pojď, jdeme spolu." zatáhne mě El za rukáv a než se naděju už mě táhne do lesa. Ne,že bych si stěžovala, přeci jenom ona je jediná osoba, kterou mám na tomhle pitomým táboře ráda. Vždyť je to moje sestra.

,,Tak co jak se ti tady líbí ?" zeptá se zatímco se začne rozhlížet kolem po nějakých těch větvičkách.

,,Líbí ? Vůbec se mi to tu nelíbí. jediný co jakžtakž stojí za to je jídlo. Už aby to skončilo, fakt, že jo. Nic jinýho si nepřeju." odfrknu si a seberu klacík ze země. To jen, aby se neřeklo.

,,Ale prosímtě, mně to tady příjde fajn. i holky z chatky jsou fajn no ne ?" usměje se.

,,Ujdou." pokrčím rameny a dále už je potichu a o ničem se nebavíme. A já jsem za to celkem ráda, fakt nemám náladu se pořád s někým dohadovat jak nahovno to tady je.

,,Tak jdeme ?" zeptá se moje sestra mezi dveřmi. Už je na večer, pomalu se stmívá a je čas na táborák.

,,A fakt tam musím ?" zaskuhrám zmučeně.

,,Jo, je to povinný. Tak se tam prostě ukaž a pak si dělej co chceš. Je mi to jedno." hodí na mě takový zvláštní pohled a tak se s povzdechnutím zvednu z postele a všechny vyrazíme z naší chatky směrem k nedalekému ohni,který už hoří poměrně dost. Holky se posadí spolu na jednu deku a já si sednu sama na pařez,který je tak trochu stranou odevšech,ale ne zas tolik,aby to bylo divný. Všechny holky jsou samozřejmě naplácnuté na kládě,kde sedí i slavní kluci. Jsou fakt trapný jak jim lezou do zadku a to jsou tady s nima už celý den. Tom nás všechny přepočítá a poté párkrát tleskne, aby všichni stichli a věnovali mu pozornost, což se povede.

,,Tak, když už jsme tady všichni,ještě je tady pár organizačních záležitostí. Večerka je o půlnoci,ale ráno máme v půl devátý fitness morning. Je to povinný, ale nebojte nebude to nic extra náročnýho. Každopádně se všichni sejdeme tady na louce ve sportovním oblečení a trochu se po ránu protáhneme a rozhejbeme. Potom půjdeme na snídani a taky se tam vždy budete dozvídat program na daný den. No a teď už se pojďte bavit. Máme tady kytaru,kterou na začátek obstará Niall,ale nebojte se kdokoliv kdo budete chtít něco zahrát nebo zazpívat, řekněte si. Taky tady máme dost buřtů tak si přijďte můžete si nějaký opéct." ukončí svůj proslov a poté už se začnou ozývat lidé kteří si buď u Nialla vyžaduj nějakou písničku na zahrání a nebo si jdou opékat buřty. Začnou se tedy ozývat i tóny kytary a první píseň večera,která je od kluků. Wow,to je,ale překvapení. Alespoň chvíli to tady musím přežít,protože jsem zjistila,že na chatku můžeme jít nejdřív za hodinu. Super,fakt.

Už jenom dvě minuty a můžu odsud vypadnout. Uf, to už nějak dožiju. Sleduji hodiny na mém mobilu a doslova odpočítávám vteřiny do ukončení tohohle teroru. Alepsoň už zpívají i jiný písničky než jenom od One Direction,alepsoň něco.

,,Nechceš buřt ?" ozve se zamnou mužský hlas, který mě překvapí tak až trochu nadskočím.

,,Promiň, nechtěl jsem tě vylekat." zasměje se onen muž a když se na něj otočím zjistím,že čelím Liamovi. Hlavně klid, vůbec si nevšímej toho jeho nakažlivého úsměvu Amy. Napomínám se v duchu.

,,Ne nechci....." kouknu na hodiny na mobilu, yess, už můžu jít.

,,Vlastně už jdu do chatky." pokrčím nezaujatě rameny, zvednu se a vydám se směrem k mé chatce. Avšak cítím na svých zádech stále pohled hnědých očí zatímco se snažím uklidnit své rychle bušící srdce a trochu rozklepané ruce. Zalezu do naš chatky kde si lehnu do postele,protože vysprchovat se půjdu až za chvíli a jako vždy vytáhnu svůj mobil kde na mě svítí nová zpráva.

Kathy: Tak jak jsi přežila první den na tom děsným táboře ? Doufám,že si nezapomněla co jsme si slíbily. A že z tebe zase není ta bláhová holka jako dřív. Vzpomínáš jaká jsi byla trapka no ne ? :D

Já: Neboj nezapomněla a nemusíš se bát. Je to tady hrozný, už abych byla doma.

Kathy: Ok, tak se drž kočko. Pa :*

S povzdehcnutíém položím mobil vedle sebe na postel a zavřu oči, přičemž zaslechnu tóny jedné z mých oblíbených písniček,když jsem ještě byla fanynka kluků, Irresistible a snažím se zadržet slzy,které se derou na poverch. Což se mi přeci jen povede, přece nejsem žádnej slaboch.

Jo, před nějakou dobou bych si to tady užívala,ale teď už je vše jinak.....

Hezke prazdniny všem. Wohooo. Snad nidky jsem se na prázdniny neřešila tolik jako letos. A je to tady. Jupiiii. 😍 NIKI

Q: Tak co v jaké jste třídě a jaké jste měly výzo?
A: Já jsem v prváku na střední a měla jsem samý jedničky 😍