Another Camp Story (L.P.)

26. Vidím ti to v očích

,,Tak hotovo." usměju se úlevně,když doutřu stůl, kterej byl sakra ušmudlanej, ale musím říct že už tam není ani šmouha.Otočím se tedy na Liama,který zametá a nestačím se divit.

,,Trénuješ na star dance ?" zasměju se, když spatřím jak se snaží o tanec s koštětem."

,,No jasně, už umím i otočku,ale ta jde s koštětem blbě." porkčí rameny a opře koště o zeď.

,,Jo to ti tak budu věřit." uchechtnu se a otočím se zpět ke stolu kam položím hadřík,kterým jsem stůl utírala. Hned na to se však kolem mé ruky obmotá ta jeho a on semnou zatočí tak, že nakonec skončím až v jeho náruči. Jednu ruku mám na jeho rameni, zatímco on tu svou má na mém pase a druhá ruka se drží s tou jeho.

,,Páni, to jsem nečekala. Ohromil jsi mě." několikrát po sobě rychle zamrkám jak nějaká pitomá holka načež on se začne smát. Zrovna hraje pomalá písnička a tak se dál pohupujeme do rytmu.

,,Niall říkal, že ta písnička co jsi složila je opravu skvělá. Teda ta část co zatím máš." změní Liam téma.

,,Fakt ? Tak to jsem ráda, že se mu opravdu líbila, bála jsem se jestli mě nechválil jen, aby mě neurazil."uchechtnu se. Škoda, že tu písničku nakonec přeci jen nikdo neuslyší.

,,Ne, fakt vypadal nadšeně, jen mě trochu mrzí, že jí slyšel dřív než já. Myslel jsem, že to já jsem tvůj oblíbenej člen skupiny." usměje se, ale jakoby ho to fakt trochu mrzelo.

,,Ale o tom to není. Já jsem to hrát nechtěla,ale bylo na programu nacvičovat vystoupení a já musela, chápeš. A proč se sakra směješ ?" ze začátku se to opravu snažím zachránit,ale on se poté začne smát a já pochopím,že si dělal jenom legraci.

,,Ha, ha fakt vtipný,tak si tady tancuj sám." ušklíbnu se a vydám se od něj,ale on mě hned opět chytí a otočí zpět k sobě.

,,Promiň jen jsem chtěl vědět jak budeš reagovat. Jasný, že se nezlobím. chápu to. Ale mohla bys mi to teď zahrát. Co ty na to ? Když už to slyšelo několik lidí tak proč ne já ?" usměje se.

,,Já nevím." uchechtnu se.

,,Notak, prosím." hodí na mě jeho štěněčí pohled a já nemůžu jinak než nakonec souhlasit,načež on nadšeně tleskne a přinese mi kytaru zatímco já si sednu na gauč a on si sedne vedle mě. Já se nadechnu a začnu hrát. Ani nejsem tolik nervózní.

,,I can see what it is worth,

be honest when we talking about love.

Go light and without luggage.

Your inspiration, I am my song.

Be brave and have courage,

not afraid to be who I am now.

On the route the landscape changes,

I start to see the sun.

It is love that started the pain.

It's my courage, my strength and my heart.

Heart changed and I'm better now.

I'm better for you, for me....." dozpívám a stále koukám do jeho očí. Koneckonců jako celou písničku, on se celou dobu usmíval.

,,Páni, to je skvělý, úžasný. Tohle jsem ani nečekal." řekne naprosto nadšeně a já vím, že to myslí vážně.

,,Děkuju." zaculím se a odložím kytaru.

,,Není za co, jestli to ty nevyhraješ s touhle písničkou tak uřpímně už nevím kdo. Už se těším až tě na tý soutěži uvidím na tom podiu." stále se nadšeně usmívá, ale v tom se moje dobrá nálada opět vytratí kamsi do ztracena. Asi bych mu to přeci jen měla říct, že nebudu vystupovat.