Another Camp Story (L.P.)

17.Jsem sakra dobrej v posteli

Když mě ráno probudí budík, jenom po něm tak chmátnu, abych ho típla,ale stále ležím se zavřenýma očima. Včera jsme to nějak přehnali na tý párty, ani nevím v kolik jsme šly spát,ale vím,že to rozhodně nebylo včera, ale až dneska. No,nic,každopádně musím vstát a jít běhat, ono už mě to probere. Vylezu tedy potichu z postele v kouplně si několikrát opláchnu obličej skoro až ledovou vodou,abych se opravdu probrala. Vykonám hygienu, stáhnu vlasy do culíku, obleču si červené tričko a černé kraťasy, nazuju tenisky a opustím chatku. Doploužím se k jezeru,kde na kameni sedí Liam, rukou si podpírá hlavu a má zavřený oči.

,,Je čas vstávat." šťouchnu do něj,když k němu příjdu a sednu si vedle něj na kámen. On hned otevře oči a koukne na mě.

,,Dobrý ráno." zívne si.

,,Dobrý, vidím,že taky nejsi moc vyspanej a já myslela,že popový hvězdy jsou zvyklý na paření do noci a ráno na vstávání." podotknu.

,,Jo no víš, někteří z nás si nezvyknou nikdy. Jenže i když máme třeba do noci koncert a ráno odjíždíme na letiště tak se pořád,alespoň vyspíš při tom letu, nebo v tourbuse." pokrčí rameny.

,,Tak proč jsi sem chodil ? Běž si lehnout. Ještě mi tady usneš a já tě rozhodně do chatky nepotáhnu." řeknu a i já si zívnu.

,,Přece tě v tom nemůžu nechat samotnou. Proč ty si nejdeš lehnout ? Očividně jsi taky dost unavená." pousměje se na mě.

,,Já musím, musím si udržovat postavu." pokrčím rameny načež on protčí očima.

,,Nojo, prosímtě,tady už ti leze špíček." se zasmáním mě štípne do boku načež já vypísknu, jsem děsně lochtivá. On si toho všimne a tak přidá druhou ruku i na můj druhý bok a začne mě tam štípat.

,,Nech moje špíčky." zasměju se a plácnu ho přes ruce načež on je odendá.

,,Ne,teď vážně, běž si lehnout. Jednou se přece nic nestane. Nepřibereš z toho,že jsi jednou nešla běhat, a i kdyby tak se nic nestane ne ?" pokrčí rameny načež já opět zívnu a on nato taky.

,,Možná máš pravdu, a co ty jdeš spát ?" kouknu na něj a on zakroutí hlavou.

,,Já si musím udržet svojí postavu." napodobí můj hlas,ale zároveň se tváří tak,že to myslí zcela vážně.

,,Fakt myslíš,že s tímhle břichem a těmahle rukama to potřebuješ." se zasmáním mu zvednu tričko a ukážu na jeho vypracované břicho a následně na jeho vypracovanou paži.

,,No to víš, musím si to udržet, aby na mě letěly kočky." pokrčí rameny.

,,Ty na tebe letěj i tak, už jenom proto, že jsi slavnej." uchechtnu se.

,,Jo to sice jo,ale takový holky já nechci. Víš i po tolika letech občas doufám v to klišé, že mě někdo bude mít rád proto jaký jsem, ne proto že jsem slavnej. Zatím jsem na ně moc štěstí neměl." pokrčí smutně rameny a mně ho najednou je líto.

,,Páni, o tom jsme takhle nikdy nepřemýšlela. Ale, neboj jednou se někdo takovej určitě najde. Koneckonců jsi skvělej kluk a každá holka si může přát kluka jako jsi ty." povzbudivě se na něj usměju a on se mi zadívá do očí.

,,Děkuju." oplatí mi úsměv.

,,Každopádně, když chceš aby tě někdo měl rád takovýho jakej si,tam to tělo není zas tka podstatný ne ?" drknu do něj loktem.

,,To je třešnička na dortu, balíček tři v jednom, chápeš." uchechtne se.

,,Tři v jednom ? Chování, vzhled a co je to třetí?" pozvednu nechápavě obočí a on se ke mně skloní blíž jakoby se mk chystal říct to největší tajemství.