22. First but not last

3.7K 145 23
                                        

Blížím se nadšeně k vodě, pořád jsem taková trochu mimo z toho co se stalo, nechápu to. Všimnu si Liama jak akorát z konce mola seskakuje do vody. Nevím kde se to ve mně vezme, ale rychle si sundám kraťasy a rozeběhnu se, přičemž kraťasy cestou na mole odhodím a poté skočím kufr do vody. Dnes je docela teplo a tak mi ta voda ani nepříjde nijak extra studená, spšíe je to opravdu osvěžující. Jen co vyplavu na hladinu ocitnu se tváří tvář Liamovi,který si otírá vodu z očí, asi jsem ho trochu pocákala.

,,No nazdar, jsem nevěděl, že budeš z toho koupání tak nadšená." uchechtne se.

,,Nejsem nadšená z toho koupání, i když v tomhle teplu to docela přišlo vhod." odpovím mu načež s radostí zjsitím,že alespoň na špičkách dosáhnu na zem.

,,A z čeho teda ?" zajímá se s úsměvem. 

,,Představ si, že já, opakuji já, budu tancovat v klipu od Anne-Marie." řeknu nadšeně a on se široce usměje.

,,Fakt ? Tak to je skvělý, mám z tebe opravdu radost." nadšeně mě obejme a já si nestěžuji. Dokonce mi na zádech vyskočí trochu husí kůže, když se jeho ruce dotknou mých nahých boků.

,,A jak to ?" zeptá se pot co se odtáhneme.

,,No jak tady byla dneska ta choreografka, tak mi to prostě nabídla a já souhlasila." vysvětlím a neustále se usmívám.

,,Tak to je super."i on se usmívá.

,,No a co jste dělali vy s klukama ?" zajímám se zatímco se položím na záda, abych si trochu zaplavala a on se ke mně přidá.

,,Zkoušeli jsme složit nějakou novou písničku a pak jsme jen tak koukali na film, nic zajímavýho." pokrčí rameny.

,,Nojo, protože skldání dalšího obřího hitu,kterej bude číslem jedna asi tak v padesáti zemích a vydělá vám tolik peněž kolik nemá normální rodina ani za rok, je naprosto normální." uchechtnu se.

,,Ha ha ha, fakt vtipný, i když pro nás už to vlastně celkem normální je." zastaví se a pokrčí rameny načež i já se zastavím a zjistím,že zde už nedošáhnu.

,,Jsem překvapenej, že tady nikdo není, čekal jsem,že tady bude hodně lidí."rozhlídne se nechápavě kolem nás. Jsme úplně sami v celém jezeře i nejbližším okolí.

,,Copak, mrzí tě, že tady nejsou holky,který by slintaly nad tvým tělem? " ušklíbnu se.

,,Ne, vlastně mě by stačilo kdyby jsi slintala ty." mrkne na mě načež já se zasměju.

,,A mám začít slintat hned nebo ti to stačí až za minutu ?" pozvednu jedno obočí načež se oba začneme smát.

,,Okay, teď vážně. Jsem vlastně rád, že tady jsme sami." tak tajemně se pousměje a přiblíží se ke mně, opravdu blízko načež  moje srdce vynechá několik úderů.

,,Proč ?" zeptám se nechápavě a kouknu do jeho očí.

,,Protože tě nikdo neuslyší, až tě budu topit." uchechtne se a než se naděju jeho ruce jsou opět kolem mého pasu a už mě stahuje se smíchem pod vodu  a já se mu snažím vysmeknout což se mi nakonec povede a rychle se vydám od něj co nejdál, přičemž na něj začnu cákat vodu, aby mě nedohnal. On na mě cáká taky a stále mě honí. Vedu si dobře,ale buďme upřímní. Viděly jste jeho svaly ? Je jasný, že mě během chvíle dohnal a tak jsem se zastavila, naštěstí na místě, kde jsem jentaktak opět dosáhla a otočila se obličejem k tomu jeho a snažila se vydýchat. Jsme si momentálně dost blízko a pokaždé když se nadechneme a naše hrudníky se nafouknou, tak se dotknou.

Another Camp Story (L.P.)Kde žijí příběhy. Začni objevovat