Another Camp Story (L.P.)

31. Nežárlím

,,Už budu muset jít." trochu si povzdechnu,asi po dalších pěti minutách. 

,,Nechci, aby jsi chodila." zakroutí hlavou a pohladí mě po tváři, načež já se musím opět široce usmát. 

,,Já taky ne,ale musím se ještě převléct do něčeho sportovního na tu hru a taky budu muset podat holkám infomrace, stopro nedočkavě čekají s čím příjdu, však to znáš, holky." se zasmáním protočím očima načež i on se uchechtne.

,,Dobře no, když to je takhle, tak ti samozřejmě nemůžu bránit. Tak jdeme." usměje se a vystoupí, načež já ho hned následuji.

,,Měla, jsi počkat, otevřel bych ti dveře." trochu se na mě zamračí když zabouchnu dveře od auta a on přejde ke mně a zamkne.

,,To je sice moc milý,ale já mám ruce taky a koukej zvládla jsem to." mrknu na něj načež on jen pobaveně zakroutí hlavou a přejde ještě blíže ke mně přičemž mě přišpendlí mezi jeho tělem a autem a dívá se mi do očí. V těch jeho opět poletují malé jiskřičky a já jsem opět naprosto unešená. S úsměvem obmotám ruce kolem jeho krku a přitáhnu si ho ještě do jednoho rychlejšího,ale přesto procítěného polibku. Tohohle snad nikdy nebudu mít dost. Během chvíle ho však zase pustím a rychle se rozejdu z parkoviště směrem k bráně.

,,Páni za co jsem si to zasloužil ?" zavolá na mě se smíchem, načež já jen pokrčím s úšklebkem rameny.

,,Tak se vidíme za chvíli." mávne na mě což mu s přikývnutím oplatím a rychle se rozběhnu směrem k mé chatce. Zde se před dveřmi však na chvíl zastavím a uklidňuji svůj splašený dech. Mohla bych si z holek trochu vystřelit ne ? Fajn, Amy hlavně se nemusíš usmívat a dělat jakože se nic zajímavýho nestalo. Snažím se tedy zatvářiz naprosto vážně a stáhnu koutky dolů, je to sice těžký, ale nakonec se mi to povede a já s neutrálním výrazem vstoupím dovnitř.

,,Tak co ?" vyskočí hned holky nadšeně ze svých postelí a kouknou na mě.

,,Nic." pokrčím rameny a projdu kolem nich k mému kufru přičemž jsem zády k nim a tak se trochu musím pousmát,ale hned úsměv opět zaženu. 

,,Co myslíš tím nic?" zeptá se nechápavě ségra a já cítím jak mě všechny propalují pohledem. 

,,No, prostě nic." uchechtnu se a vyndám si z kufru šedé tepláky a zelené tričko s vojenským motivem.

,,Počkej počkej, tak co jste dělali ?" zeptá se Anne a já se na ně tedy otočím a začnu povídat.

,,No prostě jsme jeli do města na kafe a na dortík a pak jsme zase jeli  zpátky. Nic zajímavýho." pokrčím jakoby ledabyle ramrny a začnu se převlékat.

,,Počkej a to je všechno ? Neříkej nám, že se nestalo něco víc." trochu se zamračí Peyton.

,,Jo no vlastně jsme se ještě tak trochu líbali a dali se dohromady." řeknu opět jakoby nic a ony se na chvíli zaseknou a potom najednou začnou skákat a pištět radostí. 

,,A tomu jako říkáš nic ? Vždyť ty jsi oficiálně holka Liama Payna, proboha, to je úžasný." usměje se ségra a jako první mě pevně obejme.

,,Jo já vím, jen jsem si z vás dělala srandu." zasměju se a začnu se radovat s nima. 

,,No tak povídej, jak se to stalo ?" řekne po chvíli Chloe a sedne si. Ještě máme pět minut a tak jim rychle stihnu povědět vše. O tom jak jsme spolu cestou tam zpívali v autě, jak jsme si skvěle povídali u kafe a dozvěděla jsem se ještě i spoustu věcí, který jsem o něm nevěděla, o tom jak jsem uhla,když mě chtěl chytit za ruku, o tom tichu v autě cestou zpět do kempu, o tom jak mi vlastně řekl, že chce být semnou i o mých počátečních obavách,které však Liam jako lusknutím prsty zahnal. Zkrátka o všem a sice jsem mluvila tak rychle, že bych si s Eminemem mohla dát závod o to kdo bude rychlejší, ale stihla jsem to a na sraz jsme dorazily na minutu přesně.