Another Camp Story (L.P.)

34. DEN D (N.2.)

,,Tak lidi ještě než se pustíme do oběda na který se všichni určitě po dopoledne plném zkoušení těšíte, věnujte mi prosím pozornost." stoupne si Tom když už jsme všichni v jídelně. Počítám, že nám oznámí plán na odpoledne a něco co se týká soutěže, protože ráno nám jen řekl, že se dopoledne bude zkoušet. 

,,Mám tady takové tři hlavní věci. První je, že odpoledne po poledním klidu se asi tak na hodinu sejdeme a kluci se uvolili,že nám opět udělají koncert, aby jste se všichni tak nějak uvolnilo před tou soutěží, protože je mi jasné že spousta z vás jste opravdu nervózní." já s holkama si vyměníme nerovzní pohledy. Jediná klidná z nás je ségra, protože nevystupuje. 

,,Potom budete mít po zbytek odpoledne se připravovat na své vystoupení na soutěži dle vašeho vlastního uvážení. Ale věřte mi, že už vám nedoporučuji zkoušet a nervovat se. Všichni máte obrovský talent a jsem si jistý, že na pódiu předvedete to nejlepší. Radši ten čas věnujte odpočinku, výběru oblečení a zkrátka v kldiu relaxujte. Druhá zpráva je že soutěž začíná přesně v šest hodin. Počítáme, že samotné vystupování bude trvat tak dvě a půl hodiny, protože je celkem 37 vystoupení, poté se vyhlásí výsledky. Což mě přivádí ke třetímu bodu a to je, že tady na stole leží padesát vytisknutých harmonogramů na dnešní večer, máte tam pořadí vystoupení spolu se všemi potřebnými a přibližnými časy.  Prosím, aby jste si ho vzal každý kdo chete při odchodu z jídelny a v klidu, vím, že jste nepochybně všechny natěšené, ale prosím ještě o to v klidu vydržet počas oběda. Přeji dobrou chuť." dokončí Tom a poté se posadí a my se pustíme do jídla. Možná vás překvapuje, že je jen 37 vystoupení,ale to je tím,že co vím,tak asi čtyři holky se rozhodly nevystoupit a dokonce je pár holek co se spojily do skupiny a nebo třeba zpívají ve dvojicích. Takže tak. 

,,Bože holky já asi ani nemám hlad." postěžuji si zatímco se šťourám vidličkou v bramborové kaši. Přitom kuřecí řízek s kaší je jedno z mých nejoblíbenějších jídel.

,,Já taky moc ne, ale musíme něco snít, jinak místo toho abychom na podiu zpívaly tak tam omdlíme." řekne rázně Anne.

,,Přesně, koukej jíst." pokárá mě ségra a já se tedy dám do jídla. Ne, že bych chtěla,alepsoň, že je to dobrý. Když tedy dojíme odneseme tácy k okýnku. Poté si cestou každý vezmeme leták s harmonogramem a opustíme hlavní budovu.

,,Tybláho já jdu už šestá. No alespoň o budu mít rychle za sebou." řekne Peyton.

,,Já patnáctá." sdělí nám Anne.

,,No a já až třicátá. Do tý doby prasknu z těch nervů." povzdechne si Chloe. Ale já jedu dál, avšak moje jméno nikde, až se to tam objeví.

,,Já jdu jako poslední. Třicátá sedmá. To si že mě dělaj srandu ne ? To znamená, že uvidím všechny vystoupení předemnou a budu ještě víc vynervená,sakra." postěžuju si. Víte já jsem ten typ co je vždycky nervózní, ale na druhou stranu když se ta věc které se tolik bojím už blíží,tak to už chci mít prostě hlavně za sebou. Takhle si tedy počkám.

,,Tyjo, nezávidím no,ale to zvládneš. Budete všechny určitě skvělé." podpoří nás ségra a všechny se vydáme směrem k chatce. Jenže mě začne zvonit mobil. Vyndám ho tedy z kapsy a překvapeně zamrkám, když kouknu kdo mi volá.

,,Ježiš mně volá máma, ségra vezmeš mi ten harmonogram na chatku prosím ?" kouknu na ní a ona s úsměvem přikývne, vezme ho a poté mě opustí zatímco já s úsměvem příjmu hovor od mamky. Ani si nepamatuju kdy naposledy jsem měla takovou radost, že mi volá.

,,Ahoj Amy, ehm ,promiň ,že volám jen , jen jsem chtěla vědět jak se máš." zní trochu nerovzně, nedivím se jí, když jsem odjížděla tak jsme byly rozhádané a vlastně jsem se k ní poslední rok celkově moc dobře nechovala. Byla jsem hloupá.