Another Camp Story (L.P.)

30. Date

,,Everyday, and everyway... ooooh
I'll lift you up, I'll never stop
You know I'll take you to another world

Take you to another world
You know I'll take you to another world

I'll build you up, I'll never stop
You know I'll take you to another world

Take you to another world

I'll lift you up, I'll never stop....."  dozpíváme s Liamem spolu s nahrávkpu a poté se zasmějeme. Ano představte si, že Liam je takový egoista, že má v autě všechna alba, která doposud vydali. Což se vlastně nedivím protože ty písničky jsou skvělý. A tak jsme si zpívali. 

,,Pane jo, tuhel písničku jsem už tak dlouho neslyšela." vydechnu a s úsměvem si opřu hlavu rukou.

,,Stejně jako většinu písniček od nás ne ?" zeptá se.

,,No, vlastně jo." přiznám. 

,,Tak jsme tady. Půjdeme tedy na kafe a nějakej zákusek, nebo máš hlad a chceš zajít na oběd, nebo se můžeme jít prostě projít a dát si někde zmrzlinu. Jak jen chceš. Tady toho bohužel není moc na vymyšlení,takže na mojí originalitu si budeš muset počkat do příště." usměje se.

,,A kdo říká, že bude nějaký příště ?" ušklínu se zatímco on zaparkuje na volné místo u menšího náměstíčka.

,,Ještě mě budeš prosit, aby bylo." mrkne na mě načež se oba opět rozesmějeme. 

,,A jinak, to kafe zní dobře. Dala bych si ledovou kávu." odpovím mu na jeho předchozí otázku, zatímco on zastaví a vytáhne klíčky. 

,,Dobře, jak si jen přejete slečno." s úsměvem mi v sedě složí poklonu a poté vystoupí z auta. Já si také odepnu pás, vezmu si taštičku a už chci otevřít dveře,když v tom se otevřou a já spatřím usmívajícího se Liama.

,,Děkuju, už jsem ti řekla, že zbožňuju kluky co jsou gentlemani ?" usměju se na něj a vystoupím načež on dveře zavře a auto zamkne.

,,Neřekla,ale já jsem to tak nějak odtušil. Navíc mě takhle mamka vychovala." pokrčí rameny.

,,To udělala moc dobře, měla by vychovávat víc kluků." uchechtnu se a vydáme se náměstím směrem ke kavárně.

,,Například ?" zeptá se. 

,,Mýho "bejvalýho" a vlastně snad jakýhokoliv kluka,kterej se kolem mě kdy jen ochomejtnul." uchechtnu se a nad slovem bývalý udělám prsty uvozovky, protože to se snad ani nedalo brát jako vztah.

,,Tak to byli blbci,ale teď jsem tady já. Tvůj princ na bílém koni." mrkne na mě. 

,,No tak uvidíme jak dlouho ti to vydrží, než tě to semnou přestane bavit." zažertuji, ale zároveň mě to vlastně opravdu trápí. Copak mu mám já co nabídnout ? Odpovím si sama. Ne, nemám. 

,,Nepřestane." opět se usměje tím jeho neodolatelným úsměvem, ze kterého se mi pomalu podlamují kolena. Následně vejdme od kavárny, kde si objednáme a Li trvá na tom ,že to zaplatí protože mě prostě pozval. No, vyhrál.

,,Jo a potom spadnul z postele a narazil si loket." zasměje se Liam, načež mi otevře dveře od kavárny a mezi smíchem jen tak poděkuji a vydám se ven.

,,Bože ty jsi škodolibej." uchechtnu se.

,,Ale ty taky, protože se směješ." drkne do mě loktem.

,,No,tam budeme škodolibí spolu. To třeba jsme jednou byly s mojí kamarádkou ze základky u jiný kamarádky doma. A ony bydlí v paneláku, no a když jsme odtamtud odcházely, tak ta kamarádka koukla nahoru na nebe a říká, že asi bude pršet, no a šlápla na schod, jenže místo na schod šlápla na takovej sjezd pro kočárky jestli víš co myslím, no a začala se kutálet dolů jako brambora." dořekmu a začnu se smát jak blázen a on se ke mně hned přidává. Když se dosmějeme vydáme se dál náměstím směrem k parku, avšak já ucítím dotek na mé ruce. Kouknu dolů a všimnu si, že mě chce Liam chytit za ruku, jenže tady je kolem nás hodně lidí  a tak ucuknu a trošku si odkašlu. Všimnu si jeho smutného pohledu a citím se fakt hrozně, ale prostě jde tady kolem nás tolik lidí. Co kdyby nás někdo vyfotil a dal to na internet. To by mu jako nevadilo ? Sklopím tedy opět pohled a v tichosti pokračujeme až k jeho autu. Zvláštní jak rychle se ta dobrá nálada změnila na takovou smutnou a docela divnou. Liam beze slova odemkne auto a trochu mě překvapí, že mi opět otevře dveře.