Another Camp Story (L.P.)

5.Ready to run

Liamův pohled

Koukám na vzdalující se postavu Amy. Hm, nevím jak to ta holka dělá,ale je prostě nečím zvláštní, taková zajímavá, jiná než ostatní holky co jsou tady. Zakroutím nad tím hlavou a vydám se zpět ke kládě kde sedí kluci. Kousek od nás sedí sestra Amy, El se myslím jmenuje. Nevím proč,ale ty dvě si pamatuju. El, protože je v mém týmu a Amy, prostě protože to je Amy. Přejdu tedy k ní.

,,Hele El, co je s tvojí ségrou ?" kouknu na ní tázavě. 

,,Nevím, takováhle je tak poslední rok, rok a půl." pokrčí rameny a je vidět ,že jí to trochu mrzí.

,,Ona asi není moc nadšená, že je tady co ?" nadhodím otázku,která mě napadla hned co jsem Amy poprvé uviděl. 

,,Upřímně ? Moc ne,ale nechápu to, dřív byla snad vaše největší fanynka,ale pak najednou, se úplně změnila." vysvětlí a já chápavě přikývnu.

,,A jaká byla Amy dřív teda ?" zajímám se dál.

,,Skvělá. Byl to ten nejmilejší člověk ,kterého jsem znala. Pro všechny by se rozdala, byla milá, chytrá a byla s ní sranda." lehce se pousměje, nejspíše nad tou vzpomínkou. 

,,Proč tě to zajímá vlastně ?" zeptá se na oplátku mě.

,,Já ani nevím,jen,že jsem si všiml,že se do ničeho moc nezapojuje a že tady očividně není moc dorovolně,tak mě to zajímalo. Děkuju." usměju se na ní a ona mi s přikývnutím úsměv oplatí takže já se vrátím ke klukům mezi které si sednu na své místo. Byli nám fakt blízko takže jsou nejspíše jediný co náš rohovor slyšeli, kromě tří holek,který seděly vedle El. Myslím ,že jsou od ní z chatky.

,,Tak s pravdou ven brácho. Proč tě to zajímalo ?" pozvedne Harry obočí.

,,Už jsi slyšel ne ?" uchechtnu se.

,,Tobě se líbí, přiznej to." zasměje se Niall, ale tak aby ho nikdo kolem neslyšel. Pokrčím rameny a kouknu se směrem kam před chvílí Amy zmizela.

,,Něco na ní je." pousměju se.

Ráno

Začne mi vrnět mobil pod polštářem. Rychle otevřu oči a svůj budík típnu, aby nevzbudil holky. To,že je zrovna dvakrát nemusím, neznamená, že je chci budit dřív než musej vstávat. Je totiž sedm. Cvičení je sice až od půl devátý, ale já si chci jít ještě zaběhat.Jsem na to zvyklá a ani tenhle blbej tábor mi v tom nezabrání. Včera, když jsme šli k lesu tak jsem si všimla jezera ,který by se dalo v pohodě oběhnout, tak půjdu běhat tam. Potichu tedy vstanu a zalezu do koupelny, kterou má každá chatka pro sebe. Opláchnu si obličej,vyčistí zuby a rozčešu vlasy,které stáhnu do culíku. Kouknu z okna a jelikož to dneska nevypadá na žádné velké teplo, rozhodnu se si na běh oblíct tmavě modré tričko s obrázkem Želv Ninja a černé tepláky. Nasadím si tenisky, vezmu mobil se sluchátky a stále potichu nebudíc holky opustím chatku. Dám si sluchátka do uší, pustím si mou oblíbenou písničku Inroduction od Demi Lovato a vyběhnu. 

Už jsem na začátku pěšinky vedoucí kolem jezera, když mě vyleká mužský hlas.

,,Co ty tady ?" ozve se jeho hlas a já sebou vylekaně trhnu snad ještě více než včera u ohně. Protože teď jsem fakt neslyšela vůbec nic, tím,že jsem měla sluchátka. Rychle si je sundám z uší a podívám se do hnědých očí,které patří Liamovi. Co ten tady zase dělá ? Je oblečený ve sportovním oblečení,že by taky šel běhat ? To snad ne, prosím.

,,Mohla bych se zeptat na to samý." složím si ruce na hrudi. 

,,Mohla,ale já se ptal první." ušklíbne se načež já protočím očima.

,,Běhám." odpovím nakonec.

,,Super ,tak to máme stejnou cestu." mrkne na mě a já mám sto chutí se na místě rozbrečet. Nechci se s ním bavit, nemůžu. Nic na to tedy neodpovím jen si strčím opět sluchátka do uší a rozeběhnu se. V duchu doufám,že mě třeba nechá doběhnou a až poté se rozběhne taky, to bych však nesměla mít takové štestí jaké mám. Takže jeho nohy se hned dají do pohybu taky. Schválně nasadím pomalé tempo doufajíc,že mě předběhne,ale on ne. Stále běží vedle mě, jakoby se nic nedělo. Když zrychlím on zrychlí taky, když zpomalím on zpomalí taky. Když se zastavím abych si "zavázala tkaničku" tak on......

,,Sakra můžeš už toho nechat ?" vyjedu na něj naštvaně a opět si vyndám jedno sluchátko.

,,Čeho přesně ?" zasměje se. Bože ty jsi tak vtipnej, hahaha. Ani ten tvůj hezkej smích tohle,ale nezachrání.

,,Ty víš, přestaň se mě pořád držet. Jestli ti to nedošlo tak já chci bejt sama. Nestojím o ničí přítomnost a už vůbec ne o tu tvojí." rozčílím se. Chvíli je ticho a on na mě jen tak zvláštně kouká.

,,Co ?" pozvednu obočí.

,,Jsi celkem roztomilá,když se rozčiluješ." ušklíbne se načež já vydám jen bolestný skřek, i když si v duchu musím přiznat,že mě to pohladilo po duši. Opět si strčím sluchátko do ucha a dále se rozeběhnu. Takhle spolu tedy bok po boku doběhneme až na konec pěšiny a tak i na konec trasy a já si spokojeně oddechnu a vydýchávám. Taky si vyndám sluchátka, abych mohla vnímat okolní svět. Však víte, zpěv ptáků a šumění vody a tak. Je docela fajn to poslouchat po náročném běhu.

,,Teda, musím říct,že máš docela dobrou fyzičku. To bych do tebe neřekl. Jak dlouho běháš ?" ozve se opět jeho hlas.

,,Něco kolem roku a půl." pokrčím nezaujatě rameny a pokračuji směrem k chatkám.

,,Hele,ty asi nestojíš o mojí společnost co ?" prohrábne si rukou vlasy a já si tak všimnu svlau,který se mu přitom napnul na paži.

,,No nekecej, ty jsi si všimnul ?" uchechtnu se.

,,Jo, no víš jsem celkem všímavej." pokrčí rameny s tak divným výrazem, že ač se snažím jak chci musím se trochu zasmát. Hned však nahodím opět svůj typický poker face.

,,A proč jsi teda tady ? Chápeš lidi sem jeli kvůli nám. Proč jsi se přihlašovala do soutěže když nás s klukama nemáš ráda ? Hudebních táborů je spousty." zajímá se.

,,Já se,ale nepřihlašovala. To máma. Jednou si mě nahrála jak zpívám v pokoji a já o tom nevěděla, poslala to, protože jsem dřív byla vaše fanynka,ale teď už nejsem. Věř mi, fakt tady nejsem dobrovolně." vysvětlím.

,,Aha. A proč už nejsi ?" zajímá se načež já polknu knedlík,který se mi dělá v krku.

,,Vyrostla jsem. Už nejsem tak hloupá a naivní. Teď jsem lepší." pokrčím s úšklebkem rameny.

,,Myslíš ? Mě teda připadá,že stará Amy musela být lepší než ta co je tady teď. Nevěřím,že jsi taková jaká se tváříš." podívá se na mě pohledem jakoby četl co se mi honí v hlavě.

,,No, tak to je jenom důkaz toho,že mě neznáš." následuje mé skřížení rukou na hrudi.

,,Ale mohl bych tě poznat." mrkne na mě načež já se zakřením.

,,Ne to teda nemohl. Nejsem tady abych se tu seznamovala nebo si dělala kamarády. Tak mi udělej tu laskavost a dej mi pokoj. Já si tě taky nevšímám tak ty si nevšímej mě. Děkuju, budu ti moc vděčná. Jo a taky si na zítra najdi jinou trasu na běhání, protože tahle je moje." vychrlím ze sebe a následně vystoupím tři schůdky ke dveřím mojí chatky, už jsme k ní došli. Otevřu dveře a vlezu dovnitř. Hned se na mě stočí oči všech mých spoubydlících.

,,Ty jsi se bavila s Liamem ? Co se stalo ?" zeptá se hned ségra.

,,Nic, je to blbec." pokrčím rameny a vydám se do koupelny a následně do sprchy.

Bože, ten mi zase rozproudil krev.....

Čauky, ha já vám říkala že o prázdninách budu vydávat častěji. Snad se díl líbil. Niki <3

Q:Vadilo by vám kdyby někdy díl vyšel třeba na večer kolem osmý hodiny?

A:Protoze se mi části stává že takhle na večer opravím díl, ale říkám si že ho vydám až druhý den dopoledne, že mi to přijde lepší. Ale jestli to chcete na dobrou noc, můžu vydávat hned po opravení.