Virtual Dream

Violet

„A střih! Výborně, máme to. Jsi skvělá," ozvalo se ze štábu a kameraman vypnul kameru.

„Jdi se připravit a jeďte, za hodinu máš schůzku s Muse kvůli tomu rozhovoru," zazněl hlas drobné asistentky oblečené do zlaté bundy a bílých lesklých legín, která nesla v ruce velký diář. Měla husté zlatavě blond vlasy s přesně zastřiženou ofinou, jak podle pravítka těsně nad obočím. Natáhla k Violet kelímek s kávou. Violet podávaný nápoj přijala a připojila se ke své asistentce. Po hale se rozléhal rytmus jejich klapajících podpatků. Violet poděkovala a opatrně upila z kávy. „Musíme tam být nejlépe s předstihem, Muse si na nás vyhradila přesný čas. S jejím agentem se nedá domluvit. Je dost arogantní." Violet to jen poslouchala a přikyvovala.

„Nachystám si otázky v autě, kdyžtak něco vytáhnu spatra. Mám pár věcí, co mě zajímají. Sežeň Mika, jedeme rovnou," poručila Violet a pokračovala v cestě ven, zatímco její asistentka jen přikývla a odpojila se od ní.

Došla k autu, odemkla a vytáhla si z přihrádky zápisník a propisku na jejímž konci se blýskalo precizně broušené fialové srdce. Sedla si na velké místo pro dva vedle řidiče a sepisovala si otázky. Kelímek s kávou postavila na palubní desku.

Během patnácti minut přišla asistentka i s kameramanem. Violet jim nevěnovala pozornost. Mike si dal kameru a kufr do zadní časti dodávky, asistentka si mezitím vzala od Violet klíčky a chtěla obejít auto, když vtom se zarazila, protože dveře u řidiče začal otevírat Mike.

„Odpal Miku, řídí Liz. Ty jezdíš jak prase a já měla dneska docela chutný oběd. Nerada bych o něj přišla," pronesla Violet s nezájmem a zvedla k němu hlavu až při poslední větě, ujel jí při tom provokativní úškleb, ale Mike věděl, že to myslí vážně. Jen dotčeně zasyčel, pohodil hlavou a obešel auto, aby si vyměnil místo s asistentkou. Sedl si vedle Violet dost na těsno, vyrušil ji ze psaní tím, že do ní naschvál žduchnul, a ještě se pokusil ji vystrčit trochu víc na kraj, aby měl víc sedadla pro sebe.

„Uhni trochu s tou svojí prdelí, já potřebuju prostor," prohlásil Mike a povytáhl poměrně vysoko do čela své dobře upravené obočí. „A sundej si to kafe z palubky, kdo tady má pak utírat ta kolečka!" Violet na něj hleděla nevěřícně.

„To kafe je v zavřeném kelímku, nic po něm neteče, tak jaký kolečka?"

„No to si povíme, až Liz najede na nějakej hrbol, a to kafe se převrátí, a sice se nevylije, ale trocha ano a pak do toho ten kelímek zas postavíš. Takový kolečka." Pohodil rukou Mike.

„Co to meleš?"

„Známe svoje lidi, děláš to pořád a já to nesnáším. Oddělej si to kafe a hned," vyjelo z něj poměrně hystericky. Violet na něj hleděla a neměla slov.

„Proč zrovna já musím pracovat s idiotem?" zeptala se řečnicky a oči jí vyběhly navrch hlavy.

„Protože jsi nechtěla pracovat s Alexem," pronesl Mike s nezájmem a zapnul si bezpečnostní pás. Obdařil pak Violet lehce pohrdavým pohledem. „Buď sobecká čubka anebo úchyl, vyber si," řekl celkem jízlivě.

„Beru čubku," prohodila bez rozmyslu Violet.

„No já si myslím," dodal Mike. „Co to kafe?" Violet obrátila oči v sloup a sebrala kelímek z palubky.

„Spokojená madam?" dodala u toho uštěpačně.

„Ano, děkuji," prohlásil Mike a podíval se na Liz, která to celou dobu jen mlčky sledovala a čekala, až si ti dva splní svůj denní rituál a přestanou se dohadovat. „Můžeme jet brouku."