„Dobrá, pojďme se tedy přesunout k hlavnímu dotazu..."
„Co to má do prdele znamenat?" skočil Yoongi do Namjoonovy řeči s poměrně přiléhavým doplněním. Namjoon se po něm pootočil, nadechl se a na vteřinu zatajil dech, v hlavě mu jelo několik myšlenek, nakonec zadržovaný vzduch přece jen vydechl. Ramena mu u toho poklesla o trochu uvolněněji.
„Ano, tohle je naprosto přesně ten dotaz a myslím, že ho máme v mysli úplně všichni," přiznal lídr a podíval se po všech okolo stolu.
„Já vás asi budu někam vozit, ale jinak nevím absolutně nic," pronesl J hope.
„Buď klidný, to neví nikdo z nás," podíval se na něj Jimin s chápavým úsměvem na rtech.
„Jak dlouho tu jsi J hope?" zeptala se Magda nesměle, protože si nebyla jistá, jestli je jediná úplně a naprosto mimo.
„Asi tak čtrnáct dní i s cestou," odpověděl jí.
„Máš náskok," zdvihl k němu od telefonu hlavu Tae a upřímně se usmál, „jsi o čtrnáct dní zmatenější než ona." Magda se pousmála a J hope také. Nic k tomu už ale nedodal a zase se podíval na Namjoona, ke kterému tentokrát obrátil pozornost i Tae. V rukou držel telefon s pauznutou hrou. „Co vůbec řekli tobě?" zeptal se lídra hacker.
„Vlastně nic moc, pořád si neumím moc představit, jak takové týmy fungují, nikdy jsem v týmu nepracoval. To by spíš mohl vědět JK nebo Jimin, protože oba pracovali v oné zmiňované zásahové jednotce pod Levim. Anebo Jin, protože je vedoucí oddělení operátorů," vysvětlil Namjoon pro nováčky. „Mně začali připravovat na to, že asi budu velet nějakému týmu docela nedávno. Nejdřív jsem myslel, že půjde o obchodní styky. Já jsem zvyklý jednat s lidmi, nabízet jim spolupráci, uzavírat obchody, smlouvy.... Představoval jsem si, že to bude vyjednávací skupina a půjde třeba o schůzky se sdružením majitelů. Ale teď s tím vybavením a informacích o útocích, jsem dost znejistil, co se po mně vůbec bude chtít."
„Co se mě týče, tak mým úkolem u zásahovky bylo zjišťovat informace od lidí dřív, než se tam začalo střílet, pracoval jsem sólo, i když jsem byl v týmu," vstoupil lídrovi do hovoru Jimin. „Ale zkusím to vysvětlit. Řekněme, že někdo šlohnul firemní vybavení. Celý ten koloběh začíná u hackerů, takže u Taeho. Ten dostal od vedení nařízeno najít pohyb toho vybavení pomocí čipů, pokud našel nějakou databázi, tak ji naboural, aby z toho dostal, co nejvíc informací. Ty se pak přiřadily k danému úkolu a poslaly se do archívu a tam jsem si pro ty informace šel já. Přivítala mě tam vlídná a vždy přívětivá tvář."
„Příště po tobě hodím sešívačku, jen jak tě uvidím ve dveřích," prskl otráveně Yoongi.
Jimin se pousmál a pokračoval: „Hned, jak jsem od Yoongiho dostal informace, šel jsem do terénu zjistit podrobnosti. Většinou jsem trávil čas v nějakém klubu a tahal z lidí to, co by normálně nikomu neřekli."
„To ty umíš?" vypadlo z Magdy. Jimin se po ní otočil a jen jemně pokývl. „To, abych si na tebe dala pozor," dodala. Jemu vyjely koutky do širokého potěšeného úsměvu.
„Udělej to," pobídl ji, „mám rád výzvy," dořekl tlumeněji a podíval se po ní na moment zespod. Magda se znatelně zarazila a on se radostně usmál. Bylo to pro něj příjemné zpestření. Během vteřiny měl ale zase naprosto neutrální výraz. „Mnohokrát byla ještě v průběhu toho stopování potřeba výpomoc hackera a až jsem měl jistotu nebo konkrétní koncové jméno, předal jsem to dál. Pak už šla zásahovka na jistotu. Rychle, efektivně. Místo toho, aby tápali a zjišťovali si to sami."
ČTEŠ
Virtual Dream
Science-Fiction*Právě probíhá korekce textu s pomocí betačtenáře. Některé části budou upraveny.* Příběh o životech ve futuristickém kyber světě. Život obklopený technologií přináší mnohá potěšení a nevídané možnosti. Na druhou stranu je plný strastí, nedobrovolný...