Different (Avengers ff)

•17•

Prosím vás o přečtení. 🙏🌼
Souvisí to s následující kapitolou!
👇👇👇

Dříve než začnete číst, vám chci oznámit, že tato kapitola není napsaná z pohledu Sky ale z pohledu třetí osoby, neboli vypravěče.

Tenhle příběh je můj první, proto se na něm snažím vyzkoušet nové věci a najít si styl psaní, se kterým já sama budu spokojená a bude mi vyhovovat. Budu ráda, když mi na tuto kapitolu napíšete svůj názor a to jak se vám líbí tento styl psaní a pokud by jste chtěli, aby i další kapitoly vycházely tímto stylem nebo ne.🙏🌼

Miliardář chodí ráznými kroky od jedné zdi ke druhé ve svém pokoji. Naštvaně si něco mumlá a přitom stále přemýšlí nad tím, co záhadný muž, který se na oslavu i záhadně dostal, chtěl po jeho princezně.

A i když to byl jeden z největších géniů této doby, stále mu nešlo do hlavy, jak se mohl dostat přes Jarvise a přes ostrahu i se zbraní, aniž by byl na seznamu pozvaných hostů. Jarvis, by si přece musel všimnout, že do mrakodrapu vešel někdo, kdo nebyl pozvaný nebo ne? Stala se snad někde nějaká chyba v jeho dokonalém systému?

Tony, se nakonec rozešel dolů do své dílny ke svému počítači.
Usadil se do měkké černé kožené židle a usedl k počítači. Začal projíždět celý systém jeho umělé inteligence, aby našel chybu, která se někde musela stát. Procházel i ty nejmenší detaily a snažil se najít něco, co je špatně, nebo je podezřelé.

Chtěl ochránit svojí malou princeznu za každou cenu a bylo mu jedno, jestli to potrvá pouze jednu hodinu, několik dní či měsíců.

Mezitím, co se zapálený génius snažil něco objevit, jeho malá princezna, byla v jedné z tělocvičen, která zde v této monumentální stavbě byla a snažila se zdokonalit své schopnosti. Měla sice několikrát týdně speciální výcvik s jednotlivými členy týmu Avengers, ale jí i přesto přišlo, že to zkrátka nestačí.

Tento pocit se začal i stupňovat, potom, co na její oslavu vnikl onen neznámí muž. Začala mít pocit, že pokud někdy v budoucnu bude chtít být aspoň trochu samostatná a to ona chtěla být, bude se muset naučit bránit. Kvůli tomu své volné dny a chvíle, místo trávení čtení knížek a zabývání se hudbou, začala zasvěcovat tvrdému tréninku své schopnosti a pracování na své kondici.

Začala chodit do jedné menší tělocvičny, do které nikdo nechodí. Pravděpodobně na ní zapomněli. Podobných místností zde bylo ještě mnoho, proto by se tomu nikdo ani nedivil. Je to vlastně taková malá zapomenutá ale útulná tělocvična, která měla vše, co Sky potřebovala ke svému tréninku.

V tuto chvíli bělovlasá a drobná dívka stojí na proti boxovacímu pytli, obvazuje si ruce látkou a chystá se na údery do pytle.
Jeden úder, Druhý a třetí. Takhle to šlo dál a dál. Nikdo by ani nevěřil, kolik síly se v té drobné dívce skrývá.

Sky poháněla její houževnatost, smutek ale i vztek, který v některých okamžicích byl až neuvěřitelný. Chtěla pomstu. Chtěla pomstu pro všechny, kteří jí drželi na té proklaté základně.
Chtěla pomstu, kterou mohla vykonat pouze, pokud dosáhne svého vrcholu a maxima.

„Páni" Pískl někdo ode dveří tělocvičny. Stál tam mladík, přibližně jejího věku, možná byl dokonce i mladší. Hnědé delší vlasy mu mírně padaly do hnědých očí a bokem se opíral o rám dveří. Sky, mírně pokročila obočí a mladíka sjela pohledem.

Nechápala co tady dělá a jak se sem vůbec dostal? V životě ho v Avengers Toweru neviděla a to tady už nějaký ten pátek je.

Mladík si všiml, že si ho Sky, ne zrovna přívětivě prohlíží. Nervózně si odkašlal a podrbal se na zátylku. Nad tím Sky pozvedla své obočí do výšky a čekala na to, co z něj vypadne.