Potomek temnoty (ff Avengers)

Kapitola 5: Vpád zoufalců

Po robotovi seskočí ze střechy týpek s kombinézou v barvách australské vlajky a v ruce drží zvětšené frisbee s velkou hvězdou uprostřed. Hmm dobrý svaly...

Hned za ním se objeví docela normálně vypadající člověk. Na sobě má koženou vestu bez rukávů a na zádech má...počkat co?...on má na zádech šípy?! Když nad tím tak přemýšlím, nevypadá zas tak normálně, takovej kříženec Legolase a Robina Hooda. Tohle začíná být divný...

Po té sem přistanou dvě hromady svalů, jedna s dlouhými zacuchanými vlasy a kladivem a druhá, trochu větší, zelená s brýlemi.
A v tu chvíli mi to dojde.

To jsou ti zoufalci, jak mi o nich Anne vyprávěla! Jak se jen jmenovali...?
Bylo to něco jako Arrangers....nebo...Ravengers? Jo asi to budou ti Arrangers...i když...já bych si teda nikdy nevybrala takový divný název.

„Kdybyste nevěděly holky, tohle jsou Arrangers," oznámím šeptem Lil a Sky.

Obě se na mě podívají snažíc se zadržovat smích. Co maj za problém?! Lilia otevírá pusu a chystá se něco říct, když vtom dírou ve střeše propadne další osoba. Ani si ji nestihnu pořádně prohlédnout, vidím jen zrzavé, po ramena dlouhé vlasy, protože spadne přímo do našeho krásného narozeninového dortu.
To si snad dělá srandu?!

„No to je bezvadný! Nejenom ten sliz, ale teď i nějaká dortová poleva! Ach jo, mám ji po celé kombinéze!" řekne naoko naštvaně ta z dortu.

Na to jí bez zavahání odpoví ten velký zelený: „Hmm, můžu si líznout?"
Wtf?!

A dost! pomyslím si a rozeřvu se na celou místnost: „Tak tohle by možná stačilo, vy Arrangers! To, že jste sem vtrhli bez dovolení a jedna z vás spadla do mýho narozeninovýho dortu, bych ještě přežila, ale takovýhle blbý poznámky?!" ukážu směrem k zelenáčovi. „Co to má jako znamenat?!" od té červenozlaté plechovky, myslím že se jmenuje Steel Man, uslyším upřímný smích.

Hodím po něm vražedný pohled a naštvaně vyprsknu: „A ty se nesměj Steel Mane!" zabodnu svůj deštník do jeho kovové, nejspíš ocelové, když se jmenuje Steel Man, hrudi. Zároveň si všimnu modrého svítícího kolečka, do kterého jsem se strefila. Hmm zajímavé...ale teď zpět k věci!
„Já to myslím naprosto vážně. Co tady vůbec děláte?!" při této otázce deštník namířím postupně na všechny členy Arrangers a skončím u té zrzavé v dortu.

„My vás tady zachraňujem před intergalaktickýma housenkama," pronese Legolas a slovo housenkama bůhvíproč zdůrazní a podívá se při tom na Steel Mana. On snad neví, co je to housenka? Pche.

„Ani nevypadaj nebezpečně, určitě bychom je zvládly samy. A kolik jich tady je? Tak maximálně tři, takže my jsme vpohodě." odfrknu si významně.

„Tak za prvý těch housenek je tu asi tak sto. A za druhý: Já....jsem....Iron Man!"

„To říká vždycky, aby si připadal důležitej" protočí očima týpek se šípama.

Sky se zničehonic vloží do naší debaty: „Nechcete se nám teda všichni představit? Očividně jsou tu někteří," kývne při tom hlavou na mě, „kteří vás neznají."

„To je vůbec možný, aby mě někdo neznal?" zeptá se překvapeně Iron Man, ale já poznám, že to myslí z legrace. Teda doufám. Zatím je docela fajn. Zajímalo by mě, jak vypadá, protože zatím vidím jen jeho železný oblek.

Chvíli trapného ticha protrhne ten, který za celou dobu ještě nepromluvil. Ten oblečený v australské vlajce: „No dobře" odkašle si, „Já jsem Steve Rogers neboli Cap-"
„No jasně! Vy jste ten Captain Australia!" skočím mu do řeči, ale očividně jsem to neměla dělat.
„Těsně vedle," zasměje se, „Captain America. Těší mě."

„Poslyšte, vy Midgarďanky, měly byste ihned opustit tuto místnost, není to tu pro vás bezpeč-" poučování tohohle podivného člověka s dlouhými vlasy přeruší synchronizované cupitání housenčích nožiček.

Tyjo, vážně jich je hodně.

Najednou se na Sky, která je nejblíž vchodu, vrhne jedna zvlášť nechutná housenka. Bez váhání k ní přiběhnu a špičku deštníku jí vrazím přímo mezi oči (té housence samozřejmě). Bezvládně spadne a svým velkým tělem tak Sky zavalí.
To už přiběhne hipík s kladivem a odvalí ji jako by nic nevážila.

„Dobrej zásah...." začne Steel, teda Iron Man, ale nedokončí to. Co je? Proč tam udělal takovou pauzu? Chvíli na něj jen tupě zírám a pak mi to dojde.
„Tori Carter" řeknu trochu rozpačitě a při tom si zastrčím neposedný pramínek mých hnědofialových vlasů za ucho.
„Tony Stark," představí se a zároveň se zasměje mojí blbosti.

Wow...to se jen tak někomu nepovede ztrapnit se před jedním Arrangerem.
Vduchu si řeknu, že příště musím víc vnímat okolí.

Mezitím se však na ostatní vrhnou housenky a všichni začnou bojovat.

Sky popadne svůj deštník, který se narozdíl od mého dá složit, a majzne jednu potvoru do hlavy. Ozve se dutá rána a housenka se svalí na zem, jenže je ještě pořád naživu a svá kusadla se chystá zabodnout do toho...Captaina....teda myslím.
Tomu však zabrání Lilia, která natáhne ruce před sebe a v tu chvíli z nich vyšlehnou dva ohnivě oranžové provazy, které housenku obmotají a strhnou zpět k zemi.

„Co to sakra?!" vykřiknou téměř všichni včetně Lilii.

Ahoj lidi, zase jsme tak trochu zapomněly😅 Ale je to tu👍😂
Baví to vůbec ještě někoho?🤔😅