Potomek temnoty (ff Avengers)

Kapitola 18: Mnichovská dohoda

Tori's POV

Sedíme ve společenské místnosti a všichni nervózně očekáváme Sky. Co jí tak dlouho trvá? Už tam je asi hodinu.... Mám o ní starost.
„Proč se mi zdá, že ji tam Fury někde pohřbil zaživa...?" vyslovím nahlas myšlenku, která mi už dlouho vrtá v hlavě. A podle souhlasného přikyvování Tony, Steva a Lil usoudím, že jsem nebyla jediná.
Začíná to být fakt nuda, a proto popadnu svůj mobil a rozvalím se na moderní pohovce vedle Steva. Ten se kouká na televizi na pořady pro pamětníky, protože zatím není tak daleko, že by se mu podařilo ovládat smartphone. Je to docela roztomilé, jak je nepolíbený moderními technologiemi...v dnešní době. Má na sobě zase to bílé upnuté triko a já začínám pochybovat, že jeho šatník obsahuje něco jiného, ale když se tak koukám na jeho svalnatý hrudník, najednou mám hroznou chuť si na něj prostě položit hlavu. To také udělám a je to ještě pohodlnější, než bych čekala. Rozpustím si své dlouhé hnědofialové vlasy a rozprostřu si je kolem hlavy, čímž se jich většina dostane do Stevova obličeje. Spěšně se mu omluvím, ale on nezareaguje. Teda aspoň ne slovně, jen se usměje. Moc toho teda nenamluví...
Nakonec jako mi četl myšlenky, začne se mi prohrabovat ve vlasech. To je to nejlepší... Mám takový pocit, že tady za chvilku usnu.

To by se mi možná i podařilo, kdyby se dveře nerozletěly a v nich nebyla Sky.

Okamžitě se zvednu a s radostí v hlase konstatuju jasně zřetelný fakt: „Takže Fury tě nezabil!" Najednou se v místnosti kdovíodkud objeví Peter a náhlým štěstím Sky obejme. Ta ho zavraždí pohledem, nebo se o to spíš pokusí...ona prostě není vraždící typ, a to platí i pro pohledy.

Až po chvilce mi však dojde, jak hrozně vyděšeně vypadá. Lil si toho nejspíš všimne taky a ustaraně k ní přistoupí. „Propána, co ti Fury udělal? Co se stalo? Jsi v pořádku?"

„Ne," odpoví Sky ledově.

„A co se stalo?" zajímám se nervózně dál.

„Musela...jsem....mluvit!" každé slovo důkladně oddělí a dá na ně důraz. Jako vážně, Sky...
Všichni přítomní jen protočí oči, ale zároveň si oddechnou, že je v pořádku.
Chystá se odejít, ale ve dveřích se zastaví a oznámí nám, že Avengers budou mít sraz v pět hodin v konferenční místnosti. Bez nás. To je fakt skvělé.
I když, možná mám nápad, jak bych tohle mohla zařídit...

***

„Plán je jasný, teď musíme zahnout doleva, pak rovně a na třetí odbočce zase doleva. A poté budeme na místě," zašeptám Lil, která se mačká těsně za mnou. Sky nechtěla jít, protože 'šachty jsou na ní moc těsné' a 'nechce porušovat pravidla', takže raději zůstala v pokoji, a my?
Ano, jsme ve ventilační šachtě. Ano, chceme vidět, co Avengers probírají na poradě. A ano, Hawai nám dal mapu ventilačního systému, abychom na ně mohly špehovat.

Jsme tady, konečně. Nechám Lil mě přelézt k druhé straně otvoru, abychom obě viděly na místnost pod námi. Opatrně uchopím mřížovitý poklop a nadzvednu ho. Co nejtišeji ho položím za sebe a nahlédnu dolu. Fury stojí u hologramu v jedné části místnosti a zbytek zabírá velký oválný stůl, u kterého sedí všech šest Avengers a další lidi, které jsem v životě neviděla. Vlastně Greg, v jeho typickém zmenšujícím obleku, toho znám. Vedle něj Steve, který hltá Furyho slova. U Steva sedí chlápek s delšími hnědými vlasy a...železnou rukou? Zajímavé... V čele, nejdál od Furyho sedí Tony a vedle něj nějaká zrzka a docela svalnatý kluk, asi tak stejně starý jako ona, s trošku delšími stříbrnými vlasy. Ta holka je myslím Wanda, takže ten kluk by mohl být to její dvojče.