Youtuber's Daughter [ CZ ]

*2* "Kdo z vás?"

Mezitím kluci (kromě MenTa) odešli někam pro kávu

M: "Ahoj Lucko, díky žes mi zachránila život"

L: "Ahoj", řekla jsem stydlivě a dodala jsem "nemáš zač"

*cink* *cink* (pod tím si přestavte že mi zvonil mobil), zvedla jsem to-volalo mi neznámé číslo

Policie: Dobrý den, tady policie ČR, jste vy Lucka Dostálová?

L: "Ano jsem. Udělala jsem snad něco?"

Policie: "Ne, ale musíme vám oznámit, že vaši rodiče jsou mrtvý"

Típla jsem to a hned jsem se rozbrečela a obejmula Honzu. Asi slyšel co mi řekli.

Pohled MenTa

Někdo jí začal volat. Zvedla to a já jenom tiše ležel a poslouchal. Pořád mám v hlavě tu větu : "vaši rodiče jsou mrtvý". Hned začala brečet a obejmula mne. To obejmutí jsem ji oplatil. Bylo mi jí líto. Snažil jsem se jí ňák utišit, ale nešlo to.

Pohled Lucky

MenT mne obejmul taky a snažil se mě utišit, ale nešlo mu to. Za chvíli zase někdo volal, opět neznámé číslo. Zvedla jsem to a byla to znova policie.

Policie: "Dobrý den, tady opět policie ČR, bohužel jsme se před chvílí dozvěděli, že i vaše prarodiče jsou mrtvý, protože to neunesli na psychiku. Mohla byste nám prosím říct kde jste? Potřebovali bychom vyřešit s kým teď budete. "

L: "Jsem v nemocnici na pokoji číslo 97."

Policie: "Dobře děkujeme za chvíli tam budeme."

Ještě víc jsem se rozbrečela a přitiskla k Honzovi( nehledejte v tom nic dvojsmyslně pozn. autorky).

Pohled MenTa

Opět jsem všechno slyšel. Bylo mi jí líto ještě víc. Navíc když řekli s kým teď budete. Začal jsem přemýšlet. Přece jenom mi zachránila život a kvůli mě teď bude v dětským domově? No to teda ne. Musím jí to ňák oplatit. V tom se otevřeli dveře a do nich udiveně vstoupili kluci.

He: "Co tady děláte?"

Lucka začala brečet ještě víc, nešlo jí přestat brečet.

M: Všechno vám vysvětlíme

L: "Půjdu si zatím odskočit."

Kluci se posadili kolem Honzy

M: "Kluci volala jí policie, že její rodiče i prarodiče jsou mrtvý. A k tomu řekli že přijedou sem, protože se sní musí domluvit s kým teď bude. "

He, B, W, Ha: "To je nám líto," řekli skoro zároveň.

Pohled Lucky

Odběhla jsem na záchod. Bylo mi špatně. "Co teď se mnou bude?" Řekla jsem na hlas. Přece to nemůže být pravda. Říkala jsem si pořád dokola. Seděla jsem tam asi 5 minut, až jsem se rozhodla že půjdu zase zpátky za Honzou.

Mezitím Pohled MenTa

Mám si ji teda vzít do péče? Pořád se mi to motalo hlavou. Nakonec jsem usoudil, že to zvládnu.

Někdo zaklepal na dveře.

M: "Dále"

Vešli dva policisté, teda policistka a policista.

M: "Pokud hledáte Lucku tak šla si odskočit za chvilku se vrátí."

Pohled Lucky

Šla jsem zpátky na pokoj za klukama. Když jsem otevřela dveře, tak tam byla i ta policie. Začla jsem znovu brečet když jsem je viděla. A sedla si vedle Honzy.

L: "Dobrý den" řekla jsem ubrečeně a dodala jsem "A co přesně chcete řešit?"

Policie: Ahoj, chtěli jsme s tebou řešit kam půjdeš, ale tady jeden s tvých kamarádů se s námi domluvil že se o tebe bude starat. Takže je to vyřešené, ale kdyby se ti něco nelíbilo, nezapomeň se ozvat.

Než jsem se stihla zpamatovat tak policie byla pryč.

L: "C-co-cože? Kdo z vás?" rozhlídla jsem se po pokoji a všichni koukali na Honzu.

L: "Ty? Za co?" Dořekla jsem a padla jsem mu do objetí.

Takže pokračování příště, nevím pokud je to moc dlouhý, ale já osobně mám radši delší kapitoly.