Youtuber's Daughter [ CZ ]

*3* " šípková růženko"

Pohled Lucky

L: "Ty? Za co?" Dořekla jsem a padla jsem mu do objetí.

M: Zachránila jsi mě a já ti to nějak musel oplatit," zamlčel, "navíc jsem nechtěl, abys byla v děcáku." A ještě víc mne obejmul.

Objímali jsme se asi 3 minuty a potom přišel doktor a poprosil nás, abysme šli na chvíli na chodbu, že prý jde kontrolovat Honzu.

Pohled MenTa

Přišel za mnou doktor a poprosil, aby ostatní šli na chodbu.

Dr.: "Myslím, že byste mohl domů pane Macáku."

M: "Dobře děkuji." a začal jsem vstávat z postele.

Doktor už odcházel, ale potom se zastavil a řekl:

Dr.: "A ještě něco. Dejte na tu holku pozor. Mohla by si udělat ňákou blbost,když si prochází takovouhle věcí, navíc nevypadá na to, že by byla nějak silná a mohla to zvládnout. Naschledanou."

M: "Je silná, ona to zvládne a teď odejděte." řekl naštvaně Honza

Pohled Lucky:

Na chodbě jsem se zatím bavila s klukama. Stali se z nás kamarádi. Když jsme se bavili, tak jsem z Honzového pokoje uslyšela doktora jak říká: Nevypadá na to, že by byla nějak silná a mohla to zvládnout. Hned jsem se rozbrečela a objala kluky, kteří se jenom nechápavě koukali. Opět jsem měla smíšené pocity a znova jsem musela přemýšlet nad tím co se stalo. Mezitím vyšel Honza z pokoje - už připravený na cestu domů.

Pohled Honzy:

Doktor mě naštval, ale i přesto jsem přemýšlel o Lucce a mezitím jsem se balil. Když jsem vyšel z pokoje už připravený na odjezd, uviděl jsem kluky jak objímali a utišovali Lucku. Šel jsem za nimi.

M: "Ty jsi slyšela co říká že?"

L: "Jo, ale ne všechno jenom tu jeho poslední větu a potom tu tvoji," odtáhla jsem se od kluků a běžela za Honzou, který už stál s otevřenou náručí. "Díky".

M: "Pojď, půjdeme už ke mně domů. Dobře?"

L: "Dobře," řekla a rozzářily se jí oči.

Už ani nebrečela a kluci na mě jenom nechápavým pohledem koukali.

W: "Jak jsi ji zvládl utišit?" řekl potichu, aby to nikdo jiný neslyšel.

M: To je čistej skill" pošeptal jsem mu nazpátek a oba jsme se usmáli.

Kluci nás odvezli napřed k ní domů, aby jsi vzala ňáké věci a potom jsme jeli ke mne domů.

Pohled Lucky:

Konečně jsme jeli k Honzovi domů. Kluci nás tam zavezli a potom chtěli odjet, ale já jsem se z každým na rozloučení přátelsky obejmula.

M: "Luci, pojď ukážu ti náš byt."

L: "Jo, jo už letím".

M: "Jenom má to jeden háček, protože nemám pokoj pro hosty tak budeš muset spát se mnou v pokoji."

Byla jsem udivená, ale byla jsem i šťastná že nebudu spát sama i když jsem si říkala, že budu namačkaná na druhé straně postele. Poté mi MenT ukázal zbytek bytu. Až mi všechno ukázal začali jsme dělat večeři, až jsme ji dodělali šli jsme se koukat na ňáký film, seděli jsme na gauči a já pomalu usínala, až jsem usla, ale hlava mi spadla na MenTovo rameno.¨

Pohled Honzy:

Udělali jsme si večeři a pustili film, za chvíli jsem ucítil její hlavu na rameni. Usla, řekl jsem si pro sebe a pomalu ji odnesl do postele a přikryl. Udělal jsem si ještě hygienu a šel si taky lehnout. Po chvilce jsem usnul.

Další Den

Pohled Lucky:

Vzbudila jsem se, ale MenT tu už nebyl, šla jsem proto do kuchyně a tam ho pozdravila

L: "Ahoj MenTe" řekla jsem a objala ho

M: "Ahoj ty šípková růženko" objala mě a já jen dodal "a říkej mi prosím Honzo"

L: "Dobře" a odtrhla jsem se z objetí, aby mohl zase v klidu dělat snídani "Pomůžu ti" usmála jsem se a on mi úsměv oplatil.

Za chvíli byla snídaně hotová a my si sedli ke stolu a jedli a Honza na mne začal mluvit.

"Zítra je v Praze akce na které budu, jela bys tam se mnou prosím? ""Dobře. Pojedu, stejně bych se tady sama nudila."

Takže tohle byla 3. kapitola a myslím si že se mi moc nepovedla, ale doufám že ta další bude lepší :).