Youtuber's Daughter [ CZ ]

*8* Přijede

"Myslíš si, že má něco s Martinem? zeptal se Štěpán Radka. "Doufám, že ne jinak by nás Honza zabil." Řekl Radek a odešli. Chvilku jsem o tom přemýšlela, ale potom jsem usnula.

Den odjezdu

Pohled Lucky

"Konečně je ten den kdy potkám Martina osobně. Celých pět dní jsem se nemohla dočkat, až mu za všechno poděkuji i osobně." "Můžeme jít?" ozval se Herdynův hlas z dolního patra. Já jsem popadla kufr a běžela dolů. Celou cestu jsem přemýšlela o Martinovi, protože od té doby kdy jsem s ním byla naposledy na Kopci před pěti dny jsem už s ním nemluvila. Z přemýšlení mě vytrhli kluci, kteří oznámili, že už jsme na místě. Rozhlížela jsem se kolem pokud ho někde neuvidím, protože YouTubeři už tady byli a my jsme přijeli jako poslední. Přivítala jsem se s ostatními a šla jsem do chatky, kterou jsem sdílela společně s Housem, Herdynem, Baxem a Wedrym a ještě dvě postele zbyly. Jedna byla moje a ta druhá nebyla ničí. Po chvilce vybalování jsem se zeptala "Kde je Martin?" opět všechny oči koukali na mě. "Přijede až zítra" řekla Kuba a vybalovali jsme dál. Až jsme vybalili, šli jsme ven protože tam YouTuberům dávali nějaké informace ohledně týmů. Já stála opodál a přemýšlela co bude na večeři. Až jim to konečně řekli, byla večeře ve stylu švédských stolů. Kluci jsi ještě povídali s ostatními, až na Štěpána a Ráďu, kteří šli se mnou do chatky se koukat na film (nehledejte v tom dvojsmysly pozn. autorky). "V ten den kdy jste mi řekli ať jedu. Mysleli jste si že spím? Slyšela jsem váš krátký rozhovor." kluci se na sebe podívali a nic neříkali "Wedry!" trošku jsem zvýšila hlas, aby mi odpověděl aspoň on, ale opět nic neříkali, navíc do chatky přišel i Kuba s Pavlem, tak jsem je nechala být a snažila jsem se usnout.

Další den

Probudil mě Wedry, který chtěli ať už vstávám, ale mě se nechtělo takže jsem ležela zachumlaná v dece. Štěpán taky "spal" takže toho budil Pavel s Kubou. Po chvilce mi Radek vzal i deku, ale já ležela pořád dál. Potom se ke mě přihrnuli i ostatní kluci se Štěpánem, který už byl taky vzhůru. Bez pohybu jsem ležela a přemýšlela proč mám vstávat, ale potom mi to došlo. "Přijede Martin" vyskočila jsem z postele, vzala jsem si oblečení a běžela jsem se převléct. Ostatní na mne jenom udiveně koukali co se mnou je. Jak jsem byla převlečená dala jsem si pyžamo do chatky a běžela jsem na snídani, kde už na mě čekali kluci. "Dneska přijede..." mluvil Kuba, ale já uslyšela zvuk auta."Martin" zařvala jsem a zvedla se od stolu a vyběhla jsem ven k autu, které právě přijelo. Kluci běželi za mnou.

Opět kapitola o ničem...