Coffee

Caramel Latté

I přes to, že dal Yoongi jasně najevo, že by bylo lepší, kdyby tam Hobi nechodil, stejně se tam po tréninku vydal. V dormu se chovali jakoby nic. I když někdy se Hoseokovi zdálo, že se mu Yoongi vyhýbá, nedělal si s tím starosti, jelikož měl v plánu to napravit.

Bylo o dost hezčí počasí a tak nebylo divu že karafiáty už byly zase na svém místě. Kdo je tam dal, došlo Hobimu až když otevřel dveře. Yoongi tam už totiž seděl.

,,Oh, dobré odpoledne." Pozdravila ho hned Sun, když přistoupil k pultu. Yoongi ho tvrdošíjně ingnoroval. Tentokrát si ovšem Hobi všiml, že s sebou má bloček a svým škrabopisem do něj něco zapisuje.

,,Dobré odpoledne, Sun." Pozdravil ji nazpět. Trochu se zdráhal se posadit, ale rozhodl začít hrát hru o tom, kdo koho dokáže ignorovat déle. Yoongi to pochopil a rozhodně se nehodlal jen tak vzdát. On se vystrnadit nenechá.

,,Co si dáte?" Zeptala se ho jako obvykle, ale Hobimu už došly nápady.

,,Překvapte mě." Pokrčil rameny a nečekal, že to starší dámu tolik nadchne. Vzala ozdobný pohár a dala se do přípravy něčeho co bylo pro mladého zpěváka až moc složité, aby s ní udržel krok.

Hoseok si jen zběžně prohlédl svého souseda a pohodlněji se usadil na židli.

,,Proč tam není nic napsáno?" Položil jí konečně tu otázku a ukázal na prázdné tabule. Žena otočila hlavou a povzdechla si.

,,To víte, už se bojím tam lézt." Ukázala jednou rukou na žebřík, co stál opřený v koutě. Dříve ho používala, aby tam dosáhla. Hobimu to přišlo jako škoda.  Přilákalo by to více lidí.

,,Tady to je." Položila před něj celý pohár i s růžovým brčkem a kouskem banánu na okraji. Hobi se bez přemýšlení napil. Hned po prvním hltu si to zamiloval. Jakoby žena znala jeho chutě. Byla tam skořice, bylo to tak akorát sladké a příjemně ho to hřálo v žaludku. Všechno co měl rád.

Žena netrpělivě očekávala jeho reakci. Dokonce i Yoongi přestal škrábat do svého notesu.

,,Nepřestáváte překvapovat." Vydechl zasněně a znovu se napil. Sun se zeširoka usmála a zastrčila si pramen šedých vlasů za ucho. Hobi srkal brčkem svou kávu a náhodou zabloudil očima k Yoongiho bloku.

,,Tohle slovo tam máte dvakrát." Upozornil ho a měl ještě tu drzost na něj prstem ukázat. Yoongi ho spražil pohledem, což jakoby Hobi vůbec nepostřehl a znovu srkl. Ten zvuk byl iritující. Sun opřená o pult čekala, jak se věci budou vyvíjet dál a sama pro sebe se usmívala.

Yoongi si povzdechl a rovnou stránku vytrhl. Strefil se s ní přímo do koše stojícím na druhé straně místnosti. Chtěl to Hobimu nějak vrátit, ale moc dobře věděl, že ticho na Hoseoka platí nejlépe.

,,Mělo by sem chodit daleko více lidí!" Postěžoval si, když mu došlo, že mu to Yoongi nijak nevrátí. Sun se na něj usmála, jelikož to vzala jako další kompliment. Neznala Hoseoka dost na to, aby poznala, že to myslí vážně.

,,To vám s tím nikdo nepomáhá?" Povzdechl si začal brčkem promíchávat svůj nápoj. Barmanka pokrčila rameny a rozhlédla se po obchodě, jakoby zvažovala zda jí vůbec pomoci lze. Jistě, dveře by potřebovaly promazat a přetřít. Závěsné truhlíky by byly lepší někde pověšené a ne jen smutně ležící na podlaze. A chameleon by taky potřeboval nové terárium. Jenže síla na to prostě nebyla.

,,Syn pracuje v zahraničí. Je to velmi úspěšný obchodník. Koupil mi to tady, když už jsem neměla na nájem. A moje vnučka zase studuje na jedné prestižní škole v Busanu. Počkejte, mám někde fotky." Otočila se jakoby byla na klíček a zmizela za závěsem. Hobi se za ní díval s lítostivým úsměvem uvízlým na rtech. Takže tu žije úplně sama?