Coffee

Půlnoční káva

Bylo asi deset večer a od Hoseokovi a Yoongiho poslední návštěvy a celého toho fiaska uplynulo asi pět dní.

Ale dokonce i s Měsícem vysoko na obloze a rozsvícenými pouličními světly před Líným chameleonem stálo asi deset děvčat v péřových bundách. O něčem se dohadovaly, mezitím co se Hoseok s Yoongim krčili za rohem a čekali až odejdou. Sejin stál opodál a byl s někým na telefonu. Yoongimu připadal až nepřiměřeně hlasitý. Bylo jasné, že Líný chameleon zažil dost vytížený týden.

Dveře kavárny se z ničeho nic otevřely. Ulicí se rozzářilo žluté světlo a ven vyšla Sun jen v krátkém rukávu a zástěře. Vzala do rukou křídovou tabuli a hodlala ji odnést do domu. Když se ovšem otočila, Hoseok na ni začal mávat a dokonce zašel i tak daleko, že si sundal masku z obličeje, aby na něj lépe viděla. Barmanka se podívala na dívky, které si jí ani Hoseoka vůbec nevšímaly a poté odnesla ceduli dovnitř. Zavřely se za ní dveře a Hobi zůstal stát opuštěný ve tmě.

Neviděla ho? Nepoznala ho? Nechtěla ho už nikdy v životě vidět? To bylo pravděpodobné. Byl to takový idiot. Měli jí říct, kdo jsou už od začátku. Jí by to bylo jedno. Teď jsou za lháře a podvodníky.

Raději se přestal vyklánět na ulici a zády se opřel o cihlovou zídku. Co teď budou dělat? Yoongi a Sejin chtěli počkat až ty dívky odejdou, ale ony u sebe měly deky a polštáře a vypadly odhodlaně, takže Hoseok si nemyslel, že to bude někdy brzo. Když v tom mu někdo poklepal na rameno.

Když se rychle otočil, spatřil Sun. Chvíli si myslel, že má halucinace.

,,Pojďte se mnou," zašeptala, ,,je tu zadní vchod."

Hoseok a Yoongi se na sebe podívali, ale to už drobná žena obcházela obytný dům natěsnaný jen kousek vedle její kavárny a zmizela v úzké uličce. Hoseok ji rychle následoval a Yoongi zatahal Sejina za rukáv. Všichni tři se jakž takž prosoukali uličkou, která páchla po dešti, oleji a nudlích.

Ocitli se na malém zasněženém dvorku, kde většinu prostoru zabíraly popelnice a černé odpadkové pytle. Sunina kavárna byla zezadu z červených cihel, lemovaná požárním schodištěm a balkonem s prázdnými květináči.

Sun jim nechala otevřené zelené dveře, které vedly do známé úzké chodbičky za puntíkatým závěsem. Prosvítalo skrz něj světlo z kavárny. Všichni tři muži opatrně vstoupili do vytopeného bytu a Sejin za sebou zavřel dveře. Svůj telefonát skončil asi v polovině cesty uličkou.

Hoseok zaslechl jak Sun v kavárně zatahuje rolety. Za chvíli se barmanka vynořila ze závěsu a rozsvítila starou žárovku nad schody. Jednoduchým gestem ruky je pobídla, aby ji následovali do kavárny a Yoongi a Hoseok ji okamžitě poslechli.

....

Hoseokovy ruce pevně svíraly teplý hrnek s kávou ve vylidněném Línem chameleonovi. Díval se na své nehty a vnímal každou vteřinu, kdy se cítil, jako by mu mělo srdce vyskočit z těla. Všechna okna byla zatažená neprostupnými roletami a na dveřích visela červená cedule s nápisem zavřeno. Místností se ozývalo jen cinkání porcelánových hrníčků o podtácky.

Yoongi seděl hned vedle Hoseoka na rozvrzané dřevěné židli u kulatého stolu přímo uprostřed kavárny. I on měl před sebou bílý hrnek naplněný obyčejnou bílou kávou bez cukru. Narozdíl od Hoseoka, jeho ruce byly propletené v jeho klíně a jeho obočí spojené v nekončícím přemýšlení. Hoseok mohl jen hádat, co se mu honí hlavou.

A pak tu byl Sejin, který si prohlížel skromný interiér kavárny. Možná se díval po skrytých kamerách. U nohou měl svůj černý kufr a na sobě šedé sako, jakoby čekal na nějakou důležitou obchodní schůzku a ne na starou ženu, která mu dělá vanilkové latté.