Coffee

Vanilla latté

Bylo to poprvé co se Hobi s Yoongim na cestě do kavárny potkali. Hoseok upřímně řečeno očekával, že ho Yoongi bude ignorovat, obvzlástě když na sobě měl vytahané bílé tričko nacapané do světle modrých lacláčů a po boku houpal s plechovkou červené barvy. Jeho kamrád ovšem zpomalil své tempo a připojil se k jeho vycházokové chůzi, jakoby chtěl, aby si ho Hobi všimnul.

,,Jdete brzo." utorusil Yoongi a kopl do kamínku na cestě, ruce hluboko vražené do kapes.

,,Mám tu něco na práci. Už se bojíte prohry?" zakřenil se Hobi a zvedl plechovku barvy, jakoby se jí snažil Yoongiho vyděsit. Spíše ho tím pobavil.

,,Ne." odvětil suše a ani na chvíli nezapřemýšlel, než otevřel dveře kavárny a nazančil Hobimu ať vejde. Hoseok ho praštil loktem do žeber, když procházel.

Zvonkohra se rozezněla, Sun nezvedla hlavu a Yoongi za sebou hlasitě zavřel dveře.

,,Vítejte pánové." Usmála se na ně když jí ta rána probudila z přemýšlení. Na pultu ležela ta kniha, do které by se mělo zaznamenávat skóre obou mužů a Sun ji hned otevřela.

,,Dnes ráno tu byla jedna slečna. Nevěděla, že je to kavárna, jen si chtěla zavolat, ale když potom viděla naši nabídku, objednala si Cappuccino, vyřídila si hovor a odešla. Napsala jsem čárku vám Hobi, jelikož nebýt vaší pomoci, nejspíš by si ani nevybrala. Dělám to správně?" podívala se na Hoseoka, který položil plechovku barvy na vedlejší stoličku a zadíval se na stránku, mezitím co si Yoongi sundal mikinu a také se nahnul ke knize.

,,Děláte to skvěle." pochválil ji Hobi, když poznal jak moc jí na tom záleží. ,,Říkal jsem si, že bych vám přetřel vchod, můžu? Neudělám nepořádek!"

Sun se zadívala ke dveřím, kde se barva jejich rámu drolila a odlupovala. Vypadala skoro jako kůra suchého stromu.

,,To byste udělal?" Otočila hlavou zpátky. Hobi zbrkle přikývl a už vstával, že si dojde pro ten žebřík, který Yoongi začínal ze sdrce nenávidět, když ho Sun zastavila.

,,Udělám vám k tomu sendvič." Chytila ho za ruce a odebrala se za svůj puntíkatý závěs.

,,Jedna nula pro mě." rýpnul si Hobi, ale s Yoongim to nic neudělalo. Blonďák na protest vytáhl ze své kapsy bonbón a hodlal si ho rozbalit přesně ve chvíli, kdy mu ho Hoseok vzal a udělal to za něj.

,,Jedna nula a sendvič pro mě." strčil si ho do pusy, praštil Yoongiho do ramene a odešel pro svoje štafle.

Sun se vrátila, když už Hobi stál na vrcholu žebříku a kapesním nožíkem, který si uvědoměle vzal, seškrabával na zem starou barvu. Barmanka nedůvěřivě pozorovala, jak se žebřík kymácí pod Hobiho zbrklými pohyby a položila talíř na pult.

,,Doufám, že si neublíží." Povzdechla si a jeden sendvič nakonec nabídla i Yoongimu, který si ho bez váhání vzal a taky se na Hoseoka otočil.

,,Já ano." utrousil a zakousl se.

Sun nad jeho odpovědí protočila oči, nevěřila tomu totiž ani na chvilku.

Ještě nějakou chvíli se kavárnou ozývalo škrábání Hobiho nožíku od dřevo, ale pak se z ničeho nic zastavilo o on zapištěl.

,,Do prč-" jenže Hoseok si ani nestihl zanadávat, než se žebřík prevážil a on spadl. Zůstal ležet na zádech, žebřík na něm. Yoongi se ze své židle zvednul tak rychle, že ji málem shodil a Sun okamžitě oběhla pult, aby se k němu dostala.

,,Co se stalo?" Ptal se hned blonďák a postavil štafle zase na nohy, přičemž nabídl ruku i ležící hromádce neštěstí. Hobi ovšem jeho ruku nepřijímal a dál zmateně koukal do stropu.