Coffee

Mint latté

Bylo to poprvé za dlouhou dobu, co hlásili jasné a hlavně nevětrné počasí, byť jen na brzké dopoledne. Bylo proto jasné, že první co Hoseok udělal, bylo si nazout sportovní boty a předstírat, že si jde zaběhat.

Když běžel v bundě dolů ulicí, sledoval azurovou oblohu a sem tam se mihající oblaka. Studený, štiplavý vzduch mu dokázal skvěle pročistit hlavu a když doběhl až k Sun, nemohl z tváře smazat úsměv, který bude barmanka určitě potřebovat.

První co chtěl udělat, když doběhl, bylo si vytáhnout štafle a jít připevnit název kavárny nad vchod. Sun řekla, že ho raději půjde jistit a přesně v tu chvíli došel i Yoongi a jasně mu zakázal na tu věc kdy znovu lézt. Prý to zvládne sám a bezpečněji.

Takže teď byl na vrcholu nestabilního žebříku Yoongi a snažil se ho vybalancovat, když mu Hoseok tu velkou dřevěnou desku podávál.

,,Jsi si tím jistý?" Zeptal se ho Hobi, když Yoongi zatloukal první hřebík. Blonďák přikývl, ale Hoseok stále štafle jednou rukou přidržoval. Jen pro jistotu.

,,Já tomu nerozumím, pane Hobi." Ozvala se Sun, která tam s nimi pořád byla. V rukou svírala Hoseokův telefon, jakoby to byl nějaký vzácný, ale zároveň velmi nebezpečný poklad.

Hoseok se k ní naklonil a podíval se, kam pokročila.

,,Sem zadáte jméno. Věřte mi Sun, dnes se už každý dívá tam, když chce někam zajít. S Yoongim vám tam hned dáme pět hvězdiček." Vysvětlil jí a zase obrátil svou pozornost k Yoongimu, který s kladivem ruce a hřebíkem v puse vypadal jako dost nešikovný řemeslník. Nějak si ho nedokázal představit jako opraváře a sám se nad tou myšlenkou pousmál.

Sun zachytila jeho jemné zvednutí koutků, ale už tomu nevěnovala tolik pozornosti jako kdysi. Hobi se tak tvářil vždy, když se na Yoongiho díval. Raději se zaměřila na svůj úkol, který jí Hoseok zadal - zaznačit její kavárnu do map.

Zrovna stiskla tlačítko hotovo, když jí někdo poklepal na rameno. Byla to stará zavalitá paní s červenými tvářemi. Zahřívala se ručně pletenou šálou a čepicí a mile se na Sun usmívala.

,,To je tu nové?" Zeptala se a zvědavě pohledem přejela na půl visící ceduli. Hoseok ji zaslechl a už ze zvyku se k ní otočil zády.

Sun nevěděla co říci. Podívala se přes rameno a až teď si plně uvědomila, kolik toho pro ni Hoseok s Yoongim udělali. Nově natřené dveře, nabídka kávy a cedule, teď tvořili tu kavárnu, kterou tu kdysi otevřela, a kterou si vysnila. Málem jí ukápla slza.

,,Ano, je to tu nové." Přikývla, když se otočila zpět a paní se na ni ještě více usmála, takže jí oči zmizely do uzkých škvíreček.

,,Tak já nakouknu, můžu?" Řekla plna elánu a už se protahovala kolem Sun ke dveřím kavárny. Majitelka ji musela hned následovat a důvěřovat oboum mužům, že si v té zimě nějak poradí.

Nová zákaznice si sundala čepici i šálu a odložila je na starý dřevěný věšák. Rozepla si dva knoflíky kabátu, ale dál se neodvážila, nejspíš nečekala, že tu bude taková zima. Sama Sun si bundu nesundávala a rychle vklouzla za pult, kde dala do chodu kávovar. Stará paní si prohlížela zvědavě tabule a nakonec z kapsy vytahla velké kulaté brýle, než si konečně vybrala. Klasickou kávu.