Coffee

Čaj na odvahu

Blížili se vánoční svátky a Yoongi si to neuvědomil, dokud cestou k Sun neuviděl všechny ty vánoční světélka ve výlohách a za okny domů. Znamenalo to pro něj přesně jeden den volna a on byl rozpolcený, zda by se měl vydat za rodinou, nebo jim poslat přáníčko, jako vždy. Ale nebyla to jediná věc, co mu poslední dobou vězela na mysli.

Jako na houpačce se houpal stále nahoru a dolů a doufal, že pokaždé, když jeho nohy zadřou o zem, bude moci vystoupit, ale nikdy to nedokázal. Houpal se dál. Brzy mu z toho začalo být nevolno. Stejně jako když se houpáte tak moc, že sebou vždy na vrcholku cuknete. Chvíli se to dá snášet, ale dříve nebo později se vám z toho udělá špatně.

Hoseok s ním někdy flirtoval a dovoloval si věci, které si Yoongi překládal různě. Z toho ovšem byl Hobi hloupý a ignoroval cokoliv co se mu snažil naznačit. Yoongiho to dovádělo k šílenství.

Časem, ale začal přemýšlet, jestli Hobi není naopak ten chytřejší. Protože i když na to Yoongi velmi rád v kavárně zapomínal, oni by spolu nic mít nemohli. On nebyl pianista na volné noze a Hoseok nebyl pediatr.

A tahle hra prostě musela skončit.

Sun měla za výlohou plyšového soba, ale jinak to bylo všechno, co její obchod zkrášlovalo k vánoční atmosféře. Barmanka byla obalená tlustou dekou a zřejmě ho už vyhlížela.

,,Dobré odpoledne, dám si jen čaj," šel rovnou k věci. Nesundával si rukavice ani si nerozepnul kabát a posadil se na svou stoličku. Po Seoyoon ovšem ani památky.

,,Vaše vnučka...," ale hned jakmile se na ni zeptal, vynořila se z puntíkatého závěsu. Vlasy měla ještě přeleželé a pod svou dekou měla stále něco, co asi mělo být pyžamo. Bylo to černé tričko se smrtkou a Yoongi neměl potřebu to dále zkoumat.

,,Dobré ráno," zamumlala a Yoongi si jen musel domyslet, že je zdraví.

,,Jsou dvě hodiny odpoledne," zkontroloval své hodinky a Seoyoon zvedla hlavu.

,,Vy jste tu?" zachraptěla a uhladila si vlasy. Yoongiho nepřekvapilo, když ho jen zběžně sjela pohledem a zase o něj ztratila zájem.

,,Říkala jsem ti, že jsou to mí stálí zákazníci," připomněla jí Sun a postavila Yoongiho hrnek s čajem na pult.

,,A přesto stále nemáš na to, aby jsi zaplatila za topení."

Yoongimu zamrzla ruka s hrníčkem před rty.

,,Yoonie nech toho. Ne před hosty," napomenula ji tiše její babička, ale Yoongi stejně všechno slyšel, ,,víte co si dá pan Hobi?"

Yoongi dělal, že na tak rychlou změnu tématu rád skočil, ale věděl, že s tím, co se dozvěděl bude muset něco udělat. I když si nebyl jistý, jestli k tomu někdy dostane příležitost. Poradil Sun horké kakao a ona se dala do jeho přípravy. Hoseok vždy přišel jen pár minut po Yoongim a dnes tomu nebylo jinak.

,,Aaah! Zima, zima, zima!" Hoseok za sebou rychle zavřel dveře a oklepal se, jakoby na něj nasněžilo. Uši mu trčely z čepice a šálu měl velmi nedbale uvázanou, ale všechno, co ho trápilo, ihned zapomněl, když uviděl Sun, jak na pult pokládá horké kakao.

,,Wow! Sun, jak jste to věděla?" Sednul si vedle Yoongiho jako obvykle a jediné co si svlékl byly rukavice.

,,Já ne," Usmála se a podívala se na Yoongiho, který dělal že je zaměstnaný nějakou skvrnou na barovém pultě.

,,Aah! Děkuji ti Yoongiii!" Obmotal ruce kolem svého přítele a přitiskl svoji studenou tvář k Yoongiho uchu. Hned poté se dal do pití a až s kakaem u rtů si všiml Suniné vnučky, jak pomalu jí müsli tyčinku, opřená a rám dveří s puntíkatým závěsem.