Dcera noci ✔

11. Kapitola

Bleskově jsem se otočila a přikrčila ke střešním taškám jak nejblíže to šlo. Tušila jsem, že templáři čekajíc na dodávku zbraní se budou ohlížet mým směrem, protože přesně tím směrem se to ozvalo. Naštěstí jsem hned zaregistrovala že nikdo nevystřelil nějak blízko u mě, bylo to pár domů dál. Měla jsem štěstí.

Jenže co mě po nějaké době čekání zarazilo nebyl ani tak fakt, že jsem za chvíli narazila na Ambrose která před chvílí přišla beze stráží, jako fakt, že žádná dodávka vůbec nedorazila. A času bylo dost. Něco tady nesedělo...

Původně byl sice plán takový, že počkám než vůz nedorazí nebo se něco nestane, ale po nějaké době mě čekání přestalo bavit. A popravdě jsem tak nějak vnitřně tušila, že to takhle skončí, protože jsem nikdy nebyla příliš trpělivý člověk.
Nahnula jsem se, že seskočím ze střechy, když v tom na něčem spočinul můj zrak a já jsem v tu chvíli nebyla schopna ho odrtrhnout.
Ze střechy přístřešku, pod kterým stála Ambrose nedočkavě přešlapující a se založenýma rukama na hrudi, seskočila postava. Černou kápi měla přetaženou přes hlavu a plášť černého kabátce jí visel k zemi.

Assassín?!

Nebyl to nikdo, koho bych znala. Ani jsem mu kvůli kápi neviděla do tváře, ale podle oblečení a postavy byl cizí.

,,Konečně, pane Waughsi. Jak dlouho si myslíte, že jsem ještě měla čekat?" vyštěkla na něj.
Proboha, už teď jí nesnáším. Taková neskutečně arogantní ženská by mi lezla krkem sotva bych na ní pohlédla. Ale co mě ještě víc zaráží je ten fakt, že se spolu spolčili, bylo to očividné podle toho jak s ním mluvila. Normální templářka by okamžitě vytáhla kudlu, vrhla se na něj a zavolala posily. A taky by nestála jen tak opuštěná na takovém temném místě, jako je tohle. Bez stráží, bez ničeho.
Vsadím se, že dodávka zbraní byla jen maska pro jejich skutečné setkání. Odpovídala by tomu absence stráží. Očividně chtěla, aby to bylo v tajnosti. Ale pokud jsem informace o tomhle setkání dostala ze dvou náhodných templářských velitelů, jak moc si dokáže tajemství udržet..?

,,Tak dlouho, jak by bylo potřeba."
Zamračila se. Podle hlasu byl přibližně středního věku.
,,Tak k věci. Oba dva víme, že váš přestup k rodu templářskému by byl přínos pro nás pro oba. Vždyť se na to podívejte. Pořád se jen schovávat není nic pro vás. Jako templář by jste si brzo zajistil slávu, uznání, a co především... peníze." ušklíbla se.

Přikrčená ke střeše jsem se to celé snažila zpracovat a hltala každý pohyb dvou osob stojících u poplašného zvonu.

,,Nástupnická pozice?"
,,Oba dva víme, že na obyčejného řádového templáře je vás škoda. Budete velitel východní části Whitechapelského obvodu."
,,A dál?"
,,Jak, dál?" nechápavě se na něj podívala.
,,Jak vysoko se můžu propracovat." zabručel otráveně.
Ambrose se zastavila v jejím neustálém převážení její vlastní hmotnosti z nohy na nohu a podle výrazu jsem rozpoznala, že začala ustavičně přemýšlet. Pokud odhaduji správně, chce mu slíbit co nejvyšší pozici, ale kromě Pennerové jako absolutního velitele celé templářské špíny a Ambrose jako jejího pobočníka jich příliš není, a příliš se jí nechce nechat se nahradit, protože Pennerovou samozřejmě nepošlou pryč kvůli nějakému assassínskému zběhovi.
,,Takže?" zeptal se assassín otráveně.
,,Pokud se osvědčíte, můžete po nějaké době nastoupit jako velitel celého obvodu, ale to chce hodně snažení. V nejlepším případě, pokud vás mistryně Pennerová uzná za vhodného, poštěstí se vám ve směru jejího rádce. Ale takové posty jsou jen pro ty nejlepší, rozumíte mi."

Assassín se na chvíli zamyslel. Přemítal možnosti. Nakonec se založenýma rukama jemně přikývl. ,,Beru."

,,Výborně," ušklíbla se a spolu si potřásli rukou.
,,Kdy nastupuji?"
,,Již za pár dní, chcete-li. Jakmile o této vítané novince zpravím mistryni Pennerovou, dohodne nejbližší možný termín a místo ve Whitechapelu vám uvolní. Žádný problém. Doufám, že problém z vaší strany nebude."
,,O to nemusíte mít starost. Nikomu nebude připadat podezřelý můj odchod. V horším případě prostě zmizím."
,,Skvěle. A nyní mě omluvte, čas jsou peníze. Sejdeme se tu za týden s novými informacemi. Sbohem."
,,Sbohem."