•ZTRACENÁ•[KOREKCE]

kapitola 17- horší už to být nemohlo

Ashley

Probudila jsem se na tvrdé podlaze bolela mě ta ruka. Porozhlédla jsem se okolo sebe. Byla tady jen málá lampička a místnost nebyla dost osvětlená ale i přesto jsem viděla staré křeslo a roztrhanou madraci,dřevěnou židli a kdo ví co ještě. Pohlédla jsem na své nohy byly svázané. Snažila jsem si vzpomenout jak jsem se sem dostala ale nic. Nevzpomínala jsem si. Poslední co si pamatuju je ta hádka se Sebem a to je vše. Překulila jsem se k té madraci a lehla si. Boleli mě záda a zadek s té tvrdé podlahy.

Znovu jsem se porozhlédla a všimla si malé mřížky ,která dovnitř pouštěla denì světlo. To znamená že možná budu někde ve sklepě. Ale kde!? Najednou něco zašramotilo a dovnitř vešla........ zalapala jsem po dechu.
,,co tady dělám?" Vykřikla jsem hned.,,ale prosimtě nebreč" zašvitořila ta zmije.,, jak jsem se sem dostala?" Ptala jsem se znovu.,,normálně a teď mlč krávo" řekla Selena a prudce mě postavila na nohy. Rozvázala mi je a táhla mě ven. Octli jsme se v nóbl baráku. No super.,,Leo" zakřičela a za chvíli už u nás stál pohledný kluk. Mohlo mu být devatenáct možná dvacet. ,,ano slečno?" ,,odveď ji a dělej si s ní co chceš" ušklíbla se.,,děkuji" ušklíbl se on. V tu chvíli jsem se bála co přijde. ,,ty víš co provedla tak ji náležitě potrestej" dodala Selena. To už mě ale ten kluk nesl pryč. Otevřel dveře a vešel do luxusní ložnice kde mne hodil na manželskou postel. Bála jsem se.
,,ale copak teď se bojíš ale když jsi slečně Seleně zničila život tak jsi se nebála? Ne smála jsi se jí do tváře" řekl naštvaně.,,nech mě být" vykřikla jsem. On přešel blíž ke mě. Strhl ze mě triko a otočil mě na záda. Všimla jsem si jak si sundavá pásek a pak už jsem cítila štiplavou bolest na zádech. Tohle se opakovalo pořád dokolo. Uštědřoval mím zádům dalšì a další rány paskem. Najednou jako by se ve mě něco probudilo a já vykopla. Zasáhla jsem ho. Tam kde to kluky bolí nejvíc složil se na zem. Ale za chvíli už stál na nohou a já cítila jak mi na tváři přistála facka. Pak mě chytl a praštil semnou o zem. Z mých úst se vydral výkřik,,pomóc" pak už se moje oči zavřeli.

Evie

Děláš blbost.

Tohle se mi ozývalo v hlavě už nějakej ten pátek. Teď sedím na křesle a poslouchám jak Leo byje ji Ashley. Tu co tak obdivuju. Život by za přátele dala to vím. A já ji ublížila. Nespím kvůli svědomí. Uslyšela jsem zoufalí výkřik o pomoc. Už jsem to nevydržela vyběhla jsem schody a vzala za kliku dveří kde měl být Leo s Ashley. Byly zamčené. ,,jsi kráva a tvé činy tě budou stát živit" slyšela jsem Lea. Kopla jsem do dveří a vyrazila je. Leo se na mne ihned otočil. Uštědřila jsem mu ránu po které se složil na zem. Rychle jsem doběhla k Ashley. Ležela na zemi a nedýchala. A do prdele. Rychle jsem ji začala resuscitovat. Po asi čtvrt hodině se vrátila ale dýchala přerušovaně z hlavy ji tekla krev jak se praštila a záda měla krvavé od pásku. Na chvíli se probrala.,,Evie děkuju já věděla že ty nejsi zlá" vykoktala a omdlela. Ja rychle zavolala záchranku a poldy. Vím že možná zatknou i mne ale já si to zasloužím a je to pro Ashley a Katie je to pro přátele.

Ahojky,
jsem zpět tak co jak se vám kapitola líbí. Teď už budou vycházet kapitoli pravidelně. Snad.
Každopádně nám zbývá ještě tak dalších dvanáct kapitol. Které budou vypravovat o životě Ashley který se zdál tak jednoduchý ale on zdaleka tak jednoduchý není.
Užíte si den.

•VALL•