•ZTRACENÁ•[KOREKCE]

kapitola 25- dopis

Matt

Vzbudil mě budík protože jsem si to neuvědomil a včera ho nevypnul. Šáhl jsem po mobilu a nhmatal obálku. Rychle jsem otevřel oči a podíval se na ní.
Od Ashley
Vypl jsem mobil a roztrhl ji.

Milí Matte,
Je těžké ti to říci i v dopise. Doufám že tě nenapadne mě hledat protože mě nenajdeš nikdo ani otec nevì kde jsem. Nikomu jsem to neřekla otec jen ví u koho jsem. Ale to je teď jedno.
Jsi bezva kluk který se o mě staral už od začátku a já tě měla moc moc ráda. Když jsi mi řekl to co jsi mi řekl překvapilo.mě to vždy jsem snila o tom že mi kluk kterého tajně miluji vyzná lásku. Ano miluju tě ale nejsem si tím zas tak jistá bojím se že k tobě cítím to stejné co k Sebovi a nechci tě ranit. Proto si vše chci urovnat. Proto jsem odjela. A tebe prosím aby jsi mě pochopil. Vím že ty nejsi zvědaví na nějaké výmluvy že si to chci uravnat v hlavě a tak. Stejně by jsi tomu nevěřil. Ano prostě a dobře jsem zdrhla před problémy a před minulostí. Pořád jsem si to ale nesrovnala pořád jsem si za tím co se mi stalo neudělala tlustou čáru takže se dá říct že si to asi urovnat chci. Ale hlavně se chci rozmyslet nad tím co budu potom dělat nečekej že se vrátím brzy ale vše je možné. Ale nic ti neslibuju. Budu se zotavovat nějakou dobu. Fyzicky jsem zdravá ale psychicky ne. Vím že mi vyčìtáš že jsem to neřekla ale tohle musím zvládnout sama zatáhla jsem vás už do hodně problému a vy jste my vždy pomohli ale teď to musím zvdládnout sama. Musím se zbavit představi že se Selena vrátì a ublíží tentokrát vám. Prosím odpust mi.

Tvoje Ashley♡♡

Ne tohle nemůže být pravda nevěřím tomu. Postavil sem se na nohy a v běhl k ní do pokoje. Nebyla tam většinu věcí měla zbalenou. Když říkám většiinu myslím tím vše až na jednu mikinu. Byla ji velká koupila si ji tehdá když jsem ji představil svým přátelům svhválně si ji koupila o dvě čísla větší aby ji vydržela déle a ona se do ní mohla zachumlat. Nosila ji někdy po veçerech a vypadala v ní roztomile. Přičichl jsem k ní. Ta vůně její úžasná vůně co šla i z její postele. Usadjl jsem se na ni. Nemohl jsem uvěřit tomu že odjela ne to prostě neni možné to nejde vždyť já bez ní nedokážu žít ona je pro mě droga. Bez které nemohu žìt prostě to nejde. Ne tohle mi nemohla udělat. Z očí mi vytriskly slzy. Ano i kluci brečí. Svalil jsem se na její postel a zabalil se do klubíčka ale na dále svíral její mikinu a nasával její vůni. Brečel jsem v jejím pokoji.

Uběhlo pár dní a všichni pochopili že její odjezd zasáhl asi nejvíc mne. Seděl jsem hodiny a hodiny v jejím pokoji. Jedl jsem jen minimálně a v noci jsem nezamhouřil oka. Kdykoli jsem se o to pokusil vyděl jsem ji jak odchází a jak ji bije Selena. Takhle jsem ji neměl blízko sebe nemohl jsem na ni dohlížet. O moje zdraví už se všichni obávaly. Nosil jsem jen černou moje oči byly plné smutku a často jsem brečel měl jsem proto zafudlé lruhy pod očima z breku ale j z nedostatku spánku. Svůj telefon jsem rozmlátil o stěnu a na tváři mi nikdo nevykouzlil úsměv a nikdy už nevykouzlí bez ní to totiž nejde. Nikdo mé chování nechápal. Jsem jen její 'bratr' nikdo nevěděl o mých pravých citech jen ona pouze ona a ona mě tu nechala na pospas samu sobě na pospas smutku.