Mocná (ff Harry Potter)

Kapitola 21 - Rebecca Rigel Lestrange Black Parcher

„Narcissa Malfoyová se o tobě doslechla a chce se s tebou sejít," oznámila Rebecce ředitelka Bradavické školy. Rebecca zezačátku nevěděla, co na to říci, nakonec ale se schůzkou souhlasila.

Schůzka se konala ještě tentýž víkend v Prasinkách v hospodě U Tří košťat. Rebecca netušila, co má očekávat. Nikdy Narcissu Malfoyovou neviděla, jen o ní slyšela. Její syn, manžel a ona sama nemuseli do Azkabanu, jelikož ona lhala o smrti Harryho Pottera Lordu Voldemortovi, tím ho vlastně zachránila a díky jejímu činu dostali omilostnění, stejně tak proto, že Lorda Voldemorta před jeho pádem opustili. Její manžel na tom měl samozřejmě ještě zásluhu v podobě poskytnutí několika důkazů o ostatních Smrtijedech.

„Rigel!" Vykřikla žena s dlouhými bílými vlasy. Rebecca v ní poznala Narcissu Malfoyovou, kterou jí předem popsala profesorka McGonagallová. V tom samém okamžiku dívce došlo, jakým jménem ji žena nazvala. Bylo stejné, stejně ji oslovil i Orphus, kentaur, toho večera, kdy pomohla jeho stádu. ‚Přeci jen měl pravdu,' napadlo dívku.

„Narcissa Malfoyová?" zeptala se Rebecca, jakmile přišla ke stolu, za kterým již žena byla usazená.

„Ano. Posaď se, dítě mé." Rebecce se její postavení nezamlouvalo. „Vyrostla jsi v překrásnou mladou dámu. Když jsem tě viděla naposledy, byla jsi čerstvé novorozeně, které muselo být odloženo. Tehdy i teď mi to trhá srdce."

„Věděla jste, že existuji?" zeptala se s neskrývaným překvapením dívka.

„Samozřejmě. To já tě dopravila a odložila v tom sirotčinci, ze kterého tě později odvezl Albus Brumbál. Sama jsem vymazala mé sestře všechny ty měsíce těhotenství, ty hodiny jejího křiku při tvém porodu, všech myšlenek na to, jak se tě zbavit. Moc mě mrzí, že ti to musím říci takto, ale museli jsme tě odložit, protože o tobě nikdo kromě mého manžela, manželů Blinových a mě nikdo nevěděl. Má sestra tě chtěla okamžitě zabít, jen stěží jsem ji přemlouvala, ať tě donosí a později jsem ji i přemluvila, aby mě nechala tě dát do sirotčince, protože jsem ale věděla, že by tě tam přišla hledat, vymazala jsem jí na tebe vzpomínky hned, co jsem mohla."

Na dívku všechny tyto informace byly moc. Potřebovala přemýšlet, ale Narcissa ještě nebyla u konce svého příběhu.

„Netušila jsem však, že by do tebe vložila část své síly. Moje sestra nebyla hloupá, věděla, že jí vzpomínky vymažu a proto se pojistila, že tě pozná i bez vzpomínek. Je mi moc líto, jak jsi musela vyrůstat. Úplně sama na hradě, kde tě nikdo nesměl zahlédnout, se silou tak velkou, že už v dětství tě museli odvézt a schovat, protože jsi vyvolala v Pánovi zla zájem."

„A kdo je můj otec?" Pokud by to někdo měl vědět, měla by to být právě Narcissa, myslela si dívka.

„To nevím, Rigel. Sestra mi to nikdy nechtěla povědět. Předpokládám, že to nebyl její manžel, ale moje sestra by se nestýkala s nikým nečistokrevným, alespoň to vím. Jsi čistokrevná čarodějka."

Narcissa a Rebecca strávily povídáním několik hodin, než jí Narcissa popsala vše, co se stalo, jaká její matka vlastně byla a okolnosti, za jakých se přidala na stranu Pána zla. Vyprávěla jí o jejích přednostech a samozřejmě také o jejích nedostatcích. Mluvily spolu celé dopoledne.

~

„Jaké je tedy tvé pravé jméno?" zeptal se zvědavě Samuel, když spolu všichni tři studovali na zkoušky NKÚ. Zbýval pouze jeden týden, než měly začít a na studentech pátého ročníku se to velmi výrazně podepisovalo. Několik z nich vůbec nespalo, takže pokud potkáte na chodbě někoho vypadajícího jako zombie, neútočte, je to jen student pátého ročníku.

„Rigel Lestrange Black."

„Jaké tedy budeš používat jméno?" Začal se o jejich konverzaci zajímat i Benjamin.

„Samozřejmě Rebecca. Ale moje celé jméno se prodlouží. Rebecca Rigel Lestrange Black Parcher."

Benjamin se Samuelem se nestačili divit. Rebecca během jednoho jediného dne získala nové jméno a k tomu ještě tak dlouhé, že se neodvážili přemýšlet, co se všemi těmi příjmeními udělá, až se za někoho provdá.

~

„Tak jak na tom jsi?" zeptal se netrpělivě Benjamin, když Samuel i on odhalili své známky. Dívce se rozzářila očka a ukázala chlapcům, jak vlastně ve zkouškách dopadla.

„Výborně, nejhorší máš přijatelné. To je trojka. Z obrany a tvorů vynikající, to se dalo čekat, ale i z formulí? Jsem na tebe pyšný." Nechal se slyšet Benjamin.

„To všechno jenom díky tvému doučování. Moc děkuji." Dívka byla tak nadšená a přehlcena svými pocity, že oběma chlapcům vtiskla polibek na tvář, než se otočila a běžela ukázat své výsledky ředitelce Bradavic, která byla po jejich zjištění stejně nadšená, jako její svěřenkyně.

~

O prázdninách Rebecca navštívila Teddyho a seznámila se jak se svou tetou, tak také se slavným Harrym Potterem. Také navštívila svou druhou tetu Narcissu, kdy se seznámila se svým bratrancem Draco Malfoyem. Nemůžeme říci, že to bylo vřelé přivítání, ale aspoň spolu vycházeli dobře.

Dívka svým přátelům odhalila celou pravdu, což si vysloužilo jejich překvapené, zděšené pohledy, nakonec se ale vzpamatovali a k dívce se od té doby chovali ještě lépe, starostlivěji a chápavěji, než kdy předtím.

Teddy Lupin si svou tetu přes koleno natolik oblíbil, že Rebecca musela jezdit na návštěvu alespoň jednou za týden. Byla sice jeho tetou, ale jejich věkový rozdíl byl tak malý, pouhé dva roky, že si spolu velmi dobře rozuměli.

Po prázdninách dívka a chlapci nastoupili do šestého ročníku, kdy spolu trávili stejně tolik času, jako v předchozích rocích. Jedinou výjimkou bylo, že se s nimi začal zdržovat i Teddy Lupin.

Poslední kapitolka.
Doufám, že se příběh líbil 😮😮😮
Jako vždy věnováno oBARUo, tenhle příběh jsem napsala pro tebe, proto doufám, že jsi s ním spokojená. Přiznávám, že poslední kapitolku jsem trochu uspěchala, ale můžu ješě napsat maličkou bonusovku, ale myslím, že jsem to uzavřela dostatečně.
Komu ještě chci tuhle poslední kapitolku věnovat je hakteb a Seisha16, za jejich každodenní pomoc a podporu, děkuju ❤❤💎

- CrazyDarkness