Eldiara: Lovci stínů✓

12.Úkol

Emalf se se zasténáním probral, shlíželo na něj hned několik obličejů, v jednom z nich poznal Kinara.
,,Jsi v pořádku?" Zeptal se ho šedočerný přítel, ale Emalfovi se vybavilo vše, co se stalo.
,,Kde je Kola?" Vyhrkl a rozhlédl se v naději, že jí uvidí. Nacházeli se v jeho domě, i když nevěděl jak se tu dostal.
Byla tu i jeho adoptivní rodina.
,,Je mi to líto, ale podlehla zraněním" řekl Kinar a zdálo se, že ho to opravdu mrzí, i když proti tomu zprvu protestoval.
Emalf zavrčel. Za to Alfa vlci zaplatí! Nestačí jim, že mu vzali sestřenku, museli zabít i to malé vlče, co mělo tolik před sebou.
,,Co Alfa vlci?" Zeptal se Emalf a snažil se, aby se mu hlas netřásl smutkem a hlavně zlostí a nenávistí.
,,Když jsme dorazili, byli mrtví" vysvětlil Kinar a Emalf zauvažoval, kdo je asi zabil.
,,Jdou po tobě, a brzo budou tady" řekla jeho adoptivní matka žalostně.
Emalf se na ní podíval. ,,Já odejdu" rozhodl se a když viděl jejich vyděšené výrazy, dodal: ,,Zaprvé, vás nechci dostat do nebezpečí. Zadruhé, i kdybych tady zůstal, Alfa vlci mě najdou, ať bych se schoval kamkoliv. A za třetí..." Zaváhal, když si vzpomněl na ten hlas. Pousmál se, byť to bylo vzhledem k situaci dost těžké. ,,Mám velmi neodkladný úkol"
Víc jim k tomu neřekl a zvedl se na nohy, kupodivu mu nic nebylo, snad až na mizející únavu.
,,Takže... Ty odcházíš?" Zeptala se Adiea.
,,Mám na výběr?" Ušklíbl se Emalf.
,,Ano" vyhrkl Kinar. ,,Můžeš tu zůstat, společně bysme se Alfa vlkům ubránili"
Věděl, jak směšně to zní a stejně doufal. Emalf zavrtěl hlavou. ,,To je nemožné" řekl, a vzpomněl si na ten hlas. ,,Ale možná někdy..." Zamumlal spíš pro sebe.
,,V tom případě by si měl vypadnout co nejrychleji" ozval se jeho nepravý otec, který se díval z okna. ,,Alfa vlci tu budou co nevidět"
Emalf odhodlaně kývl, a ostatní mu pomohli v rychlosti sbalit věci.
,,Potřebuji mapu" řekl a když se na něj všichni nechápavě podívali, nic jim k tomu neřekl.
,,Tak fajn" pokrčila rameny Adiea a přibalila mu ještě mapu.
Když byli hotový, Emalf se podíval na Kinara. ,,Nedovol, aby je Alfa vlci zabili" naléhal, a jeho přítel přikývl.
Rozpačitě se pousmál. ,,Tak nejspíš ahoj-" nestačil říct nic víc a už skončil v obětí celé jeho adoptivní rodiny a Kinara.
Emalf si přál aby ta chvíle nikdy neskončila, ale čas se krátil.
Vyrazil z města tak rychle, jak jen mohl, vyhýbal se hlavním silnicím a zdržoval se v temných uličkách. Trvalo nějakou dobu, než se dostal k bráně a uvažoval, co má jako dělat, když tam hlídkovalo hned několik Alfa vlků.
Mohl by se zkusit probojovat ale nestál o to, aby měl v patách stovku nepřátel. Mohl by si změnit barvu srsti, ale bylo to riskantní. Jenže mu asi nic jiného nezbylo.
Když ztratil svou rudou barvu a nahradila jí černá, vyšel zpoza uličky a vyrazil k bráně.
V duchu se modlil, aby to vyšlo, a když procházel kolem strážných, ani jeden ho nezastavil. Až když byl dál od Kalosiru si dovolil oddechnout.
Tak teď už je opravdu na cestě. Nemohl uvěřit, že po tolika letech opouští město. Musel se pousmát.
Možná ho čeká nějaké dobrodružství.

,,Taris! Taris!" Volal někdo a oslovená zabručela.
,,Nechte mě spát" zavrčela a pokusila se otravný hlas zahnat.
,,Není čas na spánek" vyštěkl někdo. ,,Alfa vlci se blíží, musí vědět že tu jsme!"
To Taris dokonale probralo, prudce se zvedla a zmateně se rozhlédla. Snažila si vybavit, co se stalo, ale moc jí to nešlo.
,,Cože?" Zeptala se nechápavě. ,,Co se děje..?"
Stála před ní její sestra a strážkyně Azuma.
,,Všechno ti vysvětlíme potom" vyhrkla Kinara. ,,Teď musíme-"
Kolem panoval zmatek, všichni pobíhali sem a tam.
Najednou se prudce otevřeli dveře a všichni ztuhli na místě, když dovnitř vtrhli Alfa vlci. Bylo jich aspoň šest, tmavou srst zježenou a z vyceněných tesáků jim odkapávala krev.
Taris je probodla nenávistným  pohledem, zatímco Azuma si nenápadně stoupla před ní.
,,Přejete si?" Zeptala se naprosto vyrovnaným hlasem. Taris její klid obdivovala.
,,Chceme všechny urozené, které tu schováváš, ty odporná larvo" zavrčel Alfa vlk v čele, pokrytý mnoha jizvami.
Taris se přinutila nezavrčet, když uslyšela to oslovení.
,,Omlouvám se, ale nevím o čem mluvíte" řekla Azuma a zatvářila se lehce nechápavě.
Alfa vlk se krutě ušklíbl. ,,Myslím že to víš moc dobře" řekl, a Taris z nějakého důvodu přišlo, že se ti dva znají.
Kývl na své pobočníky, a ti se okamžitě vydali k nim a prohledávali celou místnost.
Taris věděla, že je to marné a že je objeví, ale nevěděla, že první najdou její sestru.
,,To je jedna z urozených" zavrčel jeden vlk, a Taris vykřikla: ,,Ne!"
Alfa vlk, který tady tomu očividně velel, jí probodl pohledem. ,,Zabít" řekl chladně.
V chrámě se rozpoutal chaos, Taris se okamžitě prodrala davem k sestře, magie v ní bublala a snažila se dostat napovrch.
Uviděla jednoho Alfa vlka, který se blíží k její sestře zezadu, zatímco druhý bojuje s jejím druhem.
Taris vyslala proti bojujícímu Alfa vlkovi paprsek světla, který ho dočasně oslepil, díky čemuž ho mohl druh její sestry zabít, a Taris se chystala to samé udělat s druhým Alfa vlkem.
Nestihla to, jelikož na ní někdo skočil a uzemnil jí.
Byl to ten vůdčí Alfa vlk, a neváhal jí sevřít čelisti kolem hrdla.
,,Ne!" Vykřikl nějaký hlas, jenž patřil Azumě, a vzápětí Alfa vlka odhodila tlaková vlna.
Taris prudce vstala, a rozhlédla se kolem. Dovnitř proudilo stále víc nepřátel a vlci se jim nedokázali ubránit.
Azuma stála naproti tomu Alfa vlkovi, navzájem se probodávali pohledem a jakoby spolu sváděli souboj myslí.
,,Uteč!" Vykřikla její sestra, která se pokoušela pomáhat.
,,Ale-" řekla Taris, jenže jí zazněla v hlavě její slova: ,O vlcích, kteří zachrání Eldiaru. Jsi to ty sestřičko. Jsi jedna z Vyvolených'
Musí přežít, pokud chce zachránit Eldiaru, a když tu zůstane, nepodaří se jí to.
Oslepila všechny Alfa vlky v dosahu a nedopatřením i několik na její straně, a zatímco byli takhle bezmocní, vyrazila z chrámu.
Hlavou jí proudili myšlenky, ale ona je zahnala do kouta a soustředila se na svůj úkol: Blackstar.

Až teď mi došlo, že sestra Taris se jmenuje Kinara a kamarád Emalfa je Kinar. No, nevadí XD