Eldiara: Lovci stínů✓

46.Palác

Sirres s Asirou pozorovali Lizerta a Crimiu, kteří se právě hádali.
Sirres se probudil před chvílí a když se najedl a Asira mu vysvětlila co se stalo, vrátila se Crimia.
Lizert jí řekl požadavek Asiry-čili, dostat se do Rablestu-a ona se s ním okamžitě začala hádat.
Asira zívla a zeptala se Sirrese: ,,Jak se cítíš?"
Ten pokrčil rameny. ,,Docela dobře. Lizert má neuvěřitelné léčivé dovednosti"
Asira kývla. ,,Tak to je dobře"
,,Budeš riskovat náš život, aby se ti dva dostali do toho města?!" Zavrčela Crimia a celá se rozzuřeně ježila.
Lizert se na ní vzdorně díval. ,,Závisí na tom osud Eldiary!"
,,A ty jim věříš?!" Prskla Crimia. ,,Jediné, co chtějí je, nás udat Alfa vlkům!"
,,Tak proč by s jedním z nich bojovali?!"
,,Chtěli nás nalákat!"
,,To je nesmysl, nikdo nemohl vědět, že jim pomůžeme. Sestro, začni někdy myslet i na někoho jiného než na sebe! Jsi sobecká a to může stát spousty vlků život!"
Crimia se zatvářila, jakoby dostala ránu. ,,Fajn," vyštěkla a teleportovala se pryč.
Lizert si smutně povzdechl.
,,Díky," kývla Asira, ale odpovědí jí bylo jen zabručení.
Sirres se na něj tázavě podíval. ,,A proč nás tam neteleportuješ? Bylo by to určitě snažší, než chodit nějakou chodbou"
Lizert přikývl. ,,To ano, ale město je obrněné nějakým kouzlem, které mi brání to udělat"
Sirres zamračeně přikývl a podíval se na Asiru. Ta se odhodlaně usmála, takže se oba zvedli a Lizert v rychlosti sundal Sirresovi obklad.
Pak řekl: ,,Tak dobře, připravte se..."

Emalfa vůbec nezajímali krásné šperky, protože ho zaujal jeden jediný.
Řetízek, na jehož konci se houpal červený drahokam, ve kterém se točili zlaté víry.
Věděl že je to on. Vydechl a nemohl uvěřit, že ho skutečně má.
Bezeslov k němu sklonil čenich a dotkl se jeho chladné plošky.
Pak svět vybuchl v rudém světle.

Dcera krve okamžitě vyskočila na nohy a uslyšela dračí řev.
Sopečný drak.
Podlaha se jim začala třást pod nohama a Zarya vykřikla, když je ozářilo sluneční světlo, jak někdo protrhl střechu. Popadali na ně trámy, a po Emalfovi se natáhl drak.
Zarya ze sebe vydala srdcervoucí křik, zatímco Dcera krve rychle přemýšlela. Bylo jí jasné, že se to tu za chvíli bude Alfa vlky jen hemžit a nemohla tady tu ubohou matku jen tak nechat.
,,Pojď za mnou!" Štěkla na ní nemilosrdně, zatímco Zarya fňukala.
Když uviděla její pohled, váhavě přikývla a vyběhla za ní.

Asira, Sirres a Lizert se ocitli v šedé, kamenné chodbě. Na podlaze byli kaluže vody, ta kapala i ze stropu a byla tu docela zima.
,,Kam nás to vlastně zavede?" Zeptala se Asira.
,,Do paláce," řekl Lizert vesele a Sirres se na něj nevěřícně podíval. ,,To vážně? Alfa vlci nás zabijou, sotva vystrčíme čumák z chodby!"
,,S tím si nějak poradíte," pokrčil rameny Lizert, a Sirres si odfrkl. ,,Navíc, ta Alfa vlčice, která vás napadla, byla urozená. Určitě mě, mou sestru a možná i vás teď hledá spousta Alfa vlků a ve městě jich moc nebude"
,,Jsi si jistý?" Zeptal se Sirres nepřesvědčeně.
,,Vůbec ne," usmál se Lizert, ale pak zvážněl. ,,Musíte jít sami. Už tak je na mě Crimia naštvaná, kdybych šel s vámi... No, nedopadlo by to dobře"
Asira kývla. ,,Chápu. A děkujeme za pomoc"
Lizert se usmál, rozloučil se s nimi a vzápětí se teleportoval pryč.
Asira řekla: ,,Tak to by bylo"

Kráčeli chodbou nějakou dobu, ani jednomu z nich voda nijak zvlášť nevadila, i když Sirres by dal přednost trochu méně mokrému místu.
Skoro vůbec nezabočovali, ale začali najednou stoupat.
,,Zajímalo by mě, jak se odtamtud dostaneme," poznamenala Asira. ,,Až najdeme drahokam a tak dál, budeme se muset zase vrátit chodbou?"
,,Nejspíš," souhlasil Sirres, když v tom začal slyšet hlasy a ruch města. ,,Myslím, že už tam skoro jsme"
Jeho slova se brzy potvrdila, když se ocitli před plochou stěnou, na kterém byli zaznačeny červené spirály.
Asira měla neodbytný pocit, že ta chodba byla připravena přímo pro ní, i když to byl samozřejmě nesmysl. Dotkla se čumákem středu spirály, které se najednou rozzářili a vzápětí uslyšeli skřípavý zvuk, jak se stěna odsunula stranou.
Oba dva se okamžitě připravili k útoku, ale zjistili že se nachází očividně v nějakém sklepě.
Nikdo tu nebyl, Alfa vlci ho nejspíš nepoužívali, a tak v rychlosti prohledali širokou, prázdnou místnost. Měla tak nízký strop, že se Sirres nejednou praštil do hlavy.
,,Mám dveře," hlásila Asira, když našla ztrouchnivělé, dřevěné dveře. ,,A drahokam bude tady v paláci"
Sirres se na ní podíval. ,,Vážně?" Ujišťoval se.
Asira rázně přikývla. ,,Cítím jeho vábení... Je někde blízko"
,,Uvědomuješ si, že v celém paláci bude spousta Alfa vlků?" Řekl Sirres. ,,To že Lizert tvrdil opak, neznamená, že tu Alfa vlci nikoho nenechali. Nejsou tak hloupý"
Asira se najednou usmála. ,,Mám nápad," řekla. ,,Ale budeme si muset změnit barvu srsti"
Sirres se zamračil, ale na nic se jí neptal. Oba dva si vzápětí změnili srst na nenápadnou zelenou.
,,A co tvoje oči?" Zeptal se Sirres.
Asira mávla ocasem. ,,To neřeš. Stejně se jim nebudu dívat do očí"
Sirres stále nechápal, o čem mluví.
,,Předtím, než jsem zjistila ty věci o proroctví a tak, jsem pracovala v paláci. Můžeme dělat, že patříme ke služebnictvu a prohledat hrad," vysvětlila. ,,Prosím tě, kdybysme na někoho narazili, tak se mu ani za nic nedívej do očí, neurážej ho a poslouchej, ať bude chtít cokoliv"
Sirresovi se moc nelíbila vyhlídka podřízenosti, ale tady se on nevyznal. Musel věřit Asiře. Pak mu něco došlo.
,,Asiro, pokud vím, vlci jdou do vojsk Alfa vlků," řekl. ,,A já nejsem vlčice"
Asira se zarazila a chvíli přemýšlela. Pak se usmála. ,,To taky vyřešíme. Můj kamarád z Ondyxu byl chromý na jednu nohu, a proto do vojska nešel. Můžeš dělat to samé"
Sirrese to stále nepřesvědčilo. ,,Myslíš, že Alfa vlkům nedojde, že tady nepatřím? Podle mě, by si zapamatovali, kdyby tady pracoval nějaký vlk s chromou nohou"
Asira protočila očima. ,,Znám Alfa vlky lépe než ty. Jim jsou vlci, kteří pro ně pracuji, a vlastně i všichni ostatní úplně jedno," její hlas byl naplněn zlostí.
Sirres se zamračil. ,,Jak je tedy možné, že si tě Farryn všiml?"
Asira nestihla odpovědět, jelikož dovnitř vtrhl mohutný Alfa vlk. Ona automaticky sklonila hlavu, zatímco Sirres to po ní napodobil jen těsně.
,,Co tu děláte?" Zavrčel. ,,Máte pracovat"
Asira naprosto klidným hlasem odpověděla: ,,Vládce Baziar nám rozkázal, že to tu máme zkontrolovat"
Alfa vlk přimhouřil oči, ale nezdálo se, že by se o to chtěl zajímat delší dobu, než bylo nutné.
,,Fajn, ale teď už běžte!" Vyštěkl, Asira se Sirresem se spěšně uklonili a proběhli kolem něj na chodby paláce.
Kráčeli se skloněnou hlavou, proto se Sirres nemohl moc rozhlížet, což ho mrzelo, jelikož nikdy v žádném paláci nebyl.
,,Jak jsi to dokázala?" Zeptal se po chvíli. Nechápal, že jim na to ten Alfa vlk skočil.
Asira se letmo usmála. ,,Ty vynikáš v boji a magii... Já jsem se zase narodila do světa Alfa vlků"