Nečekané Vánoce|| Loki ff

2.12. Převlek?

Ráno mě probudila rána z kuchyně. Líně jsem otevřela oči a koukla na budík na nočním stolku, sedm ráno a někdo se mě opovažuje budit?! Líně jsem se zvedla ze své pohodlné a hlavně teplé postele a v bačkorách mířila vedle. Tam se rozprostíral obývák, který byl oddělen linkou, to značilo začátek mini kuchyně.

Když spadne MŮJ hrnec, který jsem tam včera nechala, poznám to. Opravdu, hrnec na zemi a s ním i omáčka. No to si děláš. Utřela jsem to a hrnec dala do dřezu. Domácí zvíře nemám, vítr, uznávám je v poslední době silný, ale okna nejsou otevřená, takže pochybuju, že by to shodil zrovna ten. Amanda? Začala jsem se rozhlížet.
,,Amando? Tohle není moc sranda, aspoň uklidit jsi to mohla," řeknu.

,,Kdo je Amanda?" zeptal se mě odněkud mužský hlas.
Já si leknutím sáhla na srdce a začla se rozhlížet. Můj pohled padl na muže, kterého jsem viděla jen ze zadu.
,,Tohle, už nikdy nedělejte, jak jste se sem dostal?" zeptala jsem se ho.
On se na mě otočil. Došla mi slova, překvapeně, s vykulenýma očima jsem koukala na postavu, jež stála přede mnou.

Otevřela jsem pusu, chtěla jsem něco říct, ale moje hlasivky a mozek vypověděly službu. Pusu jsem tedy rychle zavřela. Právě přede mnou stál Loki. Asi sním, nebo se někomu ten převlek fakt povedl, nebo ještě líp, zbláznila jsem se. Vážně, měla jsem tu Amandu poslechnout a nekoukat tolik na ty filmy.

,,Budeš koukat ještě dlouho?" zeptal se Loki s pozvedlým obočím. Dala jsem si facku.
,,Au," řekla jsem.
Takže sen to není. Rukou jsem se snažila mávnout skrze Lokiho. Akorát jsem do něj tou rukou bouchla. Neblázním.
,,Je to převlek?" zeptala jsem se.
,,Převlek?" zeptal se on.
,,Ty- Ty jsi reálnej?!" zeptala jsem se, při zrychleném úskoku od něj.

,,Podle toho co vím, tak ano," odpověděl.
Koukala jsem na něj jako na boha, vždyť on to bůh byl, jenže na tváři se mi tvořil připitomělý úsměv. Panebože, vždyť já musim vypadat. Vylekaně jsem odběhla a v koupelně jsem si učesala své špinavé blond vlasy. Přiběhla jsem zpět, Loki si zrovna prohlížel celý byt.

,,Co tady děláš?" zeptala jsem se ho.
,,Bifrost mě nějakým nedopatřením přenesl sem," řekl s nezájmem.
,,A ty se nechceš vrátit na Asgard?" zeptala jsem se.
,,Co ty o tom víš?" podivil se.
,,Hodně," řekla jsem. ,,Proč tě přenesl sem?" zeptala jsem se.
,,Bifrost se trochu porouchal," vysvětlil a pozoroval byt.
,,Wau," řekla jsem překvapeně.
,,A nebudu se moci dostat zpět," dodal.
,,Takže budeš na ulici?" zeptala jsem se.
,,Ne, budu zde," řekl.
,,Cože? Tady? To bys chtěl?" podivila jsem se.

,,Není to zrovna luxus, ale než se spraví Bifrost," koukl na mě.
Já se rozzářila jako měsíček na hnoji a šla rychlým krokem k němu. Objala jsem ho, objala jsem ho pevně a usmívala jsem se. On mě neobjímal, byl překvapen a když jsem ho objímala dost dlouho mi naznačil ať se ho pustím. To muselo vypadat trapně. Loki to raději nekomentoval
,,Odkud mne znáš?" zeptal se narovinu.

,,Jsou o tobě filmy, teda, hlavní hrdina je spíš Thor, ale ty jsi na tom na lepší část," rozzářila jsem se.
,,Filmy?" zeptal se.
,,Počkej," řekla jsem.
Vzala jsem z pokoje notebook a po cestě zapla Thora 1. Přetočila jsem to na nějakou delší část s Lokim a šla mu to ukázat. Šla jsem Lokiho ukázat Lokimu, asi ta nejdivnější věta za celý můj život. Panebože! To je tak divný. Film hrál a Loki na to koukal jako idiot.
,,Jak?" zeptal se.

Zaklapla jsem notebook.
,,Jakto, že jsi tady, to mi řekni, jakto, že tě Bifrost přenesl zrovna sem a jakto, že žiješ?!" vyvalím na něj otázky.
,,Jakto, že žiješ ty?" opáčil tou samou otázkou.
,,Tohleto je šílenství," začla jsem chodit po místnosti. ,,Právě tady mluvím s fiktivní postavou!" obvinila jsem se.