Nečekané Vánoce|| Loki ff

21.12. Bohumíl, Kárl a taky Tonda

Venku byla velká vrstva sněhu, zasněžená Paříž byla krásná, to uznávám, ale zasněžené Česko taky není tak špatné. Seděla jsem v křesle, které jsem si natočila k oknu. V ruce jsem měla hrnek s kafem, které mi hřálo dlaně a s nimi o celé tělo. Amanda by řekla, že mě nehřeje kafe, ale láska.

Kvůli těmto jejím častým komentářům si říkám, že pokud by byla bůh, byla by bůh lásky. Nebo taky sexu. Pozorovala jsem jak venku sněží a při tom přemýšlela o bohu, který byl o pouhou místnost vedle. Třeba otevřu dveře a on tam nebude.

,,Ty si tady tak pokojně sedíš a mě k sobě nepozveš?" zeptal se uraženě Loki, který se najednou zjevil vedle mě.
Trhla jsem sebou tím jak jsem se lekla, při čemž jsem se i polila.
,,Do háje," zanadávala jsem, položila jsem hrnek v rychlosti na parapet.
Šla jsem se usušit, ale flek šel stejně vidět.
,,Tak ti děkuju," pronesla jsem ironicky.
,,Jenže já nepoužíval magii," bránil se. ,,Ty jsi se tady usmívala do okna a nevšimla si, že jsem přišel," dodal.

Sedl si místo mě na křeslo. Nevěděla jsem co odpovědět, jakákoliv odpověď by vedla k mé prohře. Styděla jsem se za to, že mě nachytal při tom jak o něm přemýšlím a usmívám se. Proč nemůže být alespoň v tomto ohledu otevřený jako já. On ví moc dobře co k němu cítím, jenže já? Já nevim nic o tom jaké ke mně chová city. Ani jestli mě třeba nesnáší. Ani včera při té konverzaci o Paříži nedal znát jedinou emoci vůči mně.

Místo neustálého uvažování jsem se otočila a šla se převléknout. Sedla jsem si do křesla na Lokiho. Napila jsem se kafe a koukla do jeho překvapeného obličeje, který koukal na padající sníh.

,,Na Asgardu asi moc nesněží, co?" reagovala jsem.
,,To ne," řekl.
,,Ale sníh tady nevidíš poprvé," nechápala jsem ho.
,,Dlouho ho zase neuvidím," posmutněl.
,,Ale ještě tady jsi," dodala jsem.
,,Jo, ale-"
,,Žádný ale," přerušila jsem ho. ,,Půjdeme ven," rozhodla jsem a zvedla se z něj.
,,To nemusíš," namítl.
,,Ale já chci," usmála jsem se.

***

Na velké louce jsem si lehla do sněhu. Začala jsem máchat rukama i nohama a poté se zvedla. Loki mě stále jen nechápavě sledoval.
,,Andělíček," představila jsem mu můj obtisk.
Silně pochybuju, že by on chtěl taky udělat andělíčka.
,,Ukážu ti, jak se staví ti nejlepší sněhuláci," vzala jsem si do ruky kuličku.

Začala jsem ji obalovat ve sněhu.
,,Začátky jsou těžký," okomentovala jsem.
Koule už byla větší a bylo už těžší s ní koulet po zemi. Jakmile byla dostatečně velká dokutálela jsem ji na místo a trochu opracovala, aby byla do kulata.
,,Tomuhle tady říkate sněhulák," snažil se odhadnout Loki.
,,Počkeej," napomenula jsem ho. Začala jsem dělat kouli střední. Jakmile byla hotová byla o něco menší než předešlá a dala jsem ji na tu největší. Zase jsem ji trochu upravila aby byla kulatá. Nakonec jsem udělala tu nejmenší, se kterou jsem udělala to samé jako s předešlými. Neměla jsem rukavice, takže jsem z toho měla dlaně celé rudé. I přesto jsem udělala ještě dvě menší kuličky a dala mu je jako ruce. Do jedné jsem mu dala velký klacek. V obličeji jsem udělala oči, tím, že jsem tam udělala dirky a místo nosu mu dala šišku. Okolo krku jsem mu dala mou šálu a na hlavu moji čepici.

,,Tadá," ukázala jsem mu mého krásného sněhuláka.
,,A pusu chudákovi neuděláš?" zeptal se.
,,Ne," zatrhla jsem.
,,Kdyby neměla takhle, třeba Amanda pusu, byl by aspoň klid," okomentoval.
Zasmála jsem se.
,,Měl by mít ještě mrkev místo nosu a do ruky spíše koště no," zamyslela jsem se, ale řekla jsem si to spíše pro sebe. ,,To je Kárl," představila jsem sněhuláka.
,,Je mi potěšením," hrál to se mnou Loki a podal mu ruku. ,,Nezdvořák," okomentoval, jelikož mu ji neopětoval.